Barevné listy jako magnet přitahují pozornost fotografů. Podzim v sobě ovšem ukrývá i mnoho jiných lákadel, díky nimž je považován za nejfotogeničtější roční období. Ukážeme vám, na co zaměřit objektiv, abyste získali jedinečné snímky…
1. Ach, ty barvy! Nejen listí vykreslí zářivé odstíny…
Odstíny žluté, oranžové a červené, kontrastující s hnědými kmeny, šedými skálami a modrým nebem vytvářejí jedinečný mix barev, kterému může konkurovat jen málokterý ateliér. Jak toto kouzlo využít co nejvíce ve svůj prospěch? Především si najděte zajímavou lokaci – kromě listnatého lesa jsou to parky, které jsou více prosvětlené, ale také vřesoviště, dendrologická zahrada či zeď porostlá krásně zbarveným psím vínem. Můžete fotit koruny stromů, kterými prosvítají sluneční paprsky a využít odstíny listí v celkové kompozici, ať už zachycujete portréty nebo se soustředíte na produktovou fotografii. Aby barvy dobře vynikly, lze použít polarizační filtr. Ale především potřebujete dobré světlo! Slunečný den odstíny ještě více zvýrazní, na druhou stranu příliš ostré paprsky mohou vytvářet nevzhledné tvrdé stíny. Proto raději vsaďte na takzvanou zlatou hodinku, tedy přibližně hodinu po východu slunce nebo před jeho západem. Zářivý kotouč nad horizontem vytváří měkké světlo se zlatavým nádechem.
2. Tajemný závoj podzimní mlhy vzbuzuje emoce
S mlhou lze při fotografování neuvěřitelně čarovat! Inverzní oblačnost nejčastěji vzniká právě během podzimních a zimních měsíců. V této době je slabší sluneční svit, tudíž se zemský povrch tolik neprohřeje. Vlivem tlakové výše a slabého proudění vzduchu se pak oblačnost usazuje – nejčastěji v údolích a kolem řek či rybníků, a to zejména brzy po ránu. Když si na takovou chvíli počíháte, můžete zastihnout kopce nebo hory vykukující z nadýchaných „šlehačkových“ obláčků anebo lesy zahalené v šedavém závoji. Aby vám takový snímek neunikl, sledujte bedlivě předpověď počasí – mlha obvykle vznikne, když je velký teplotní výkyv mezi nocí a dnem. Podmínkou je, že byste měli fotit z vyvýšeného místa. To znamená vylézt na kopec, anebo se třeba vypravit na rozhlednu. Řada zajímavých fotografií však vzniká nejen nad inverzí, ale i přímo v mlze. Když se ulice či stromy (nebo dokonce hřbitovy) zahalí do šedavého oparu, získají nádech tajemna a zvláště u černobílé fotografie vykreslí pošmourné počasí obraz vzbuzující emoce. A co radí odborník? „Využívejte teleobjektiv pro zdůraznění perspektivy a zredukování objektů do jednoduchých tvarů. Chcete-li zachovat bledé, mlhavé tóny, využijte kompenzaci expozice – začněte na hodnotě + 0,7EV a citlivě můžete hodnotu zvyšovat v případě potřeby. Bez využití kompenzace expozice se mohou takové tóny zvrtnout do nehezkých ‚špinavých‘ odstínů,“ radí Filip Barták, školitel značky Nikon.
3. Pofukující vánek i létající listí propůjčí fotce dynamiku
Foukající vítr se hodí nejen na pouštění draků! To, co v ateliérech fotografové uměle vytvářejí prostřednictvím větráků, „vyrobí“ přirozeně podzimní vánek. „Mám ráda dynamiku ve fotce, ať je to třeba jen zdánlivě nenápadná věc jako pohyb vlasů,“ říká lektorka Nikon školy Lucie Vysloužilová, která se zaměřuje na zachycení portrétu v pohybu. Právě rozevláté vlasy či šaty tuto dynamiku vytvářejí. Zajímavé snímky vytvoříte také například dováděním ve spadaném podzimním listí nebo při jeho vyhazování vzhůru. „Snažte se člověka fotoaparátem sledovat v určitém úseku a pomocí sériového snímání pořídit více záběrů pro následný výběr toho nejlepšího. V případě fotografování přes hledáček doporučuji nezavírat druhé oko a bedlivě sledovat scénu v okolí vašeho objektu,“ dodává Filip Barták. Například bezzrcadlovka Nikon Z50 má sériové snímání s frekvencí až 11 snímků za sekundu s automatickým zaostřováním a řízením expozice. Při nastavení fotoaparátu hraje největší roli čas, ISO a závěrka. U detailů je třeba volit kratší čas, zejména z důvodu vysoké úhlové rychlosti kmitajících končetin a také pro potlačení pohybové neostrosti vzniklé držením přístroje s teleobjektivem. U portrétu pracujte s malou hloubkou ostrosti, tedy používejte malé zaclonění.
4. Rámování dostává na podzim nový rozměr
Využít podzimního listí můžete nejen jako pozadí či rekvizity, ale také díky němu vytvoříte originální rámování. Tato jednoduchá, ale efektní technika patří k oblíbenému zpestření při vytváření kompozice, která fotografii propůjčuje nový rozměr. Zvláště na podzim tak lze do popředí snímku zakomponovat barevné listí, keř šípku s typickými červenými plody, trsy jeřabin či rakytníku… Díky tomu budou i „obyčejné“ fotografie památek či krajiny působit originálně. Zajímavě vypadá i kontrast těchto přírodních barev s modrou oblohou. Pohrajte si rovněž s hloubkou ostrosti – můžete zaostřit na rámující objekt a pozadí nechat rozostřené, anebo naopak zaměřit pozornost diváka na pozadí a v popředí nechat rozostřený předmět. Vyzkoušet můžete také zajímavé průzory – například podzimní krajinu zvěčněte skrz skalní útvar, okno zříceniny hradu, podloubí mostu nebo mezi větvemi.
5. Využijte čarování s vodou Podzimní déšť nemusí být vždy nepřítelem, který kazí výpravy za pěknou fotografií – můžete v něm naopak hledat spojence! Díky lijákům vznikají louže, které lze efektně využít a fotit v nich odrazy krajiny. Stejně poslouží také hladina rybníků, řek a jezer, jež zrcadlí barevnou přírodu. Využijte též plující listí, kachny či labutě. A abyste eliminovali nežádoucí odlesky, pořiďte si polarizační filtr. Zvýšené množství vody na podzim zároveň plní koryta říček a potoků, která jsou během léta vyschlá – a v členitém terénu tak lze zachytit vodopády a jezy, jež v lůně podzimní přírody vypadají působivě. V tomto případě se vyplatí vzít si s sebou stativ. Na fotoaparátu pak nastavte delší expoziční čas. Díky tomu dosáhnete zajímavého „rozmazaného“ efektu, který ilustruje pohyb vody. Díky stativu však zbytek fotky zůstává stále ostrý. Aby nedošlo k přesvětlení snímku, použijte vyšší clonu nebo ND filtr.
