Jeho jméno září na prvním místě tabulky střelců slavné NHL, v prvních třech zápasech nové sezóny zastínil největší hvězdy. V devatenácti letech je Tomáš Hertl srovnáván s Jágrem, Gretzkym a dalšími velikány. Možná i právem, jeho talent je nesporný. Ale proč už nikdo neřeší, jak ostudným způsobem do NHL odešel?
Není to tak dávno, co sportovní manažer hokejové Slavie Vladimír Růžička plival oheň a soptil vzteky. Kdyby si na jeho hlavu někdo položil vajíčka, za chvíli by byla natvrdo. Tak moc mu to v ní šrotovalo. Aby také ne! Tomáše Hertla vypiplal a dal mu šanci v prvním týmu, díky Slavii se mladíček dostal do seniorské reprezentace. Namítnete, že hlavně díky své píli a umu. Ano, pravda, má talent daný z nejvyšších míst. Ale takových hráčů je mraky. Když nedostanou šanci, zhasnou jako vyhořelá svíčka. Růžička si mohl gratulovat, že s Hertlem podepsal novou smlouvu a udržel si ho. Jenže pak přišla nabídka z NHL, konkrétně ze San Jose Sharks na nováčkovský kontrakt. Hertl měl okamžitě jasno v tom, že chce odejít. Slavia se ho však nechtěla vzdát. Jenomže to sešívaným bylo platné asi stejně, jako když dáte umírajícímu žízní na poušti kus chleba.
Ustoupil klub!
Najednou z toho byla nechutná kauza. Asi všichni chápali, že chce Hertl odejít a zkusit štěstí. Jenže co mateřský klub, co závazky vůči těm, kteří mu otevřeli dveře do velkého hokeje? Opět se ukázalo, že něco jako mravní zásady ze sportu dávno zmizely. Když jde o prachy a kariéru, vše ostatní jde stranou. Nakonec ustoupila Slavia. Za prvé jí nic jiného nezbývalo, o svůj klenot by přišla, i kdyby se Růžička postavil na hlavu a odstrkoval ušima až do Kalifornie. A navíc, kdyby pražský klub neustoupil a trval na zásahu IIHF, docílit by mohl jediného – Hertlovi by byla zastavena činnost na všech turnajích a akcích pořádaných pod hlavičkou IIHF. Ovšem na start v NHL by se tento zákaz nevztahoval, zámořská soutěž má totiž svá vlastní pravidla. Kdo by tedy nejvíc ostrouhal? Hlavně český národní tým, který by svou hvězdu nemohl použít na světovém šampionátu a nejspíš ani na olympijských hrách v Soči. Vedení NHL sice doporučilo svým klubům, aby smlouvy podepisovali jen s hráči, kteří mají s mateřským klubem transfer dohodu. Ale je to jen doporučení, nikoli nařízení. Slavia tak dostala za Hertla 240 tisíc dolarů (skoro pět milionů korun) a útočník odletěl za oceán.
Kyselá příchuť!
První tři zápasy za Žraloky zvládl ve velkém stylu. První zápas – bod za asistenci. Druhý zápas – dvě branky. Třetí zápas – čtyři branky, což je kousek, který se tak mladému hráči povedl naposledy před pětadvaceti lety. Najednou nikdo neřeší, jak se zachoval ke Slavii, všichni ho oslavují jako nového Jágra. Nejspíš právem, protože to, co předvedl, zaslouží hluboké smeknutí klobouku a poklonu. Jenže už nikdo nikdy nedokáže smazat tu kyselou příchuť, která vždy zůstane na jazyku po vyslovení jména Tomáš Hertl.