reklama

Nebaví nás všem vysvětlovat, že jsme spolu opravdu neměli sex!

reklama

Rozhovor s bývalou přítelkyní Tomáš Kluse – Terezií Kovalovou a jejím dlouholetým kamarádem Adamem Vopičkou, s nímž jedou kapelu Calm Season o tom, zda existuje opravdu jen přátelství mezi mužem a ženou a o tom, že spolu nikdy neměli sex. Adam a Terezie říkají, že celé jejich přátelství je pořádná jízda. Už od začátku se spolu cítí víc jako ségra s bráchou a štve je, že jim nikdo nevěří, že spolu neměli sex. Proto kromě hudebních singlů, které spolu natáčejí jako kapela Calm Season, natočili také instruktážní video, kde vysvětlují, že jsou opravdu jen přátelé.

Jak začalo vaše přátelství?
A:
Je to specifické, protože jsme kluk a holka. Když se potká holka s klukem, je tam na začátku vždycky takové to váhání, jestli mezi nimi je nebo není nějaké sexuální napětí.
T: A my jsme tohle počáteční oťukávání vlastně vůbec neřešili. Prostě jsme si navzájem hrozně sedli a bylo jasné, že ten náš vztah je takový sourozenecko-kamarádský. Potkávali jsme se často na různých akcích, to byla sranda. Pak jsme spolu začali hrát a byla to ještě větší sranda. Rozhodli jsme se, že založíme kapelu, že v ní budeme jen my dva a to byla přímo apokalyptická sranda.

Myslíte si, že existuje přátelství mezi mužem a ženou?
T:
Řešíme tohle téma docela často, protože hodně lidí, kteří nás neznají, si myslí, že jsme partneři. Už když jsme začali hrát jako kapela Calm Season, natočili jsme instruktážní video o tom, že jsme spolu neměli sex, protože nás přestalo bavit to všem vysvětlovat. Myslím si, že přátelství muže se ženou může být úplně skvělá věc ve chvíli, kdy odpadá aspekt sexuální přitažlivosti.
A: Jako hlavní problém vidím to, že lidé kategorizují vztahy do dvou skupin – přátelství nebo partnerství. A proto podle mě jejich vztahy nefungují, vznikají nebo zanikají dřív než by měly. V mým vesmíru je vztahů ale miliarda. Na začátku je „známe se“ a na konci „milujeme se, umřeli bychom pro sebe“ a mezitím nekonečně mnoho stupňů, které člověk může prožívat specificky v každém vztahu jinak.
T: Lidi hodně často v tomto ohledu někoho soudí ve stylu: „Vy se objímáte a dáváte si pusu a nejste partneři“? A to mi opravdu vadí. Když se jim to nelíbí, tak ať si toho prostě nevšímají.
A: Pamatuju si, že jsme s Terezií měli někde fotku, kde si dáváme pusu na pusu, ale tak jako moc hezky a na základě toho mi psala kamarádka: „Tohle, kdyby mi udělal ten můj, tak ho zabiju“.
T: Je to hodně založené na důvěře našich partnerů, ale je to také o svobodě, kterou si navzájem dáváme.
A: A navíc nic není černobílé… Mohou být přátelé, kteří spolu spí a pak mohou být dva lidé, jejichž vztah se skoro rovná partnerskému, ale nespí spolu.

V čem ještě je vaše přátelství specifické?
T:
Hodně rychle jsme se spřátelili i díky tomu, že oba milujeme science fiction, fantasy a horory. Tak před půl rokem už bylo jasné, že vyjde hra Zaklínač 3, což je gamesa inspirovaná knihou Andrzeje Sapkowského. Domluvili jsme se s Adamem, že se sejdeme a tu hru si zahrajeme spolu. Ale on to porušil a zahrál si ji beze mě! Takže zrada!
A: Chtěl bych říct, že Terezii chápu a tímto se jí veřejně omlouvám. Ale oba jsme pořád hrozně busy a mně zrovna jednou odpadlo natáčení a měl jsem doma tu krabici… Už jsem to prostě nemohl vydržet. No, ale jakmile jsem to pak vypnul, tak jsem měl prostě černý svědomí. To bylo, jako bych podvedl svoji holku nebo tak něco. Naštěstí jsme si s Terezií neudělali nikdy takovou zradu, kterou bychom si nemohli odpustit J.

Co nemáte rádi?
T:
My jsme Calm Season vlastně založili proto, že chceme mít klid. Nás už nebaví, jak si všichni honí ego…
A: Jo a nemáme rádi komunikaci přes Facebook. Jakmile tam Terce nenapíšu smajlíka, bere to hrozně vážně.
T: Pak jsme se dohodli, že jakékoli zásadní věci prostě nebudeme řešit přes internet. A okamžitě se tím vyčistil vzduch…

Co znamenáte jeden pro druhého?

A: Pointa je v tom, že já mam přátele, rodinu, někdy holku a pak samostatnou kategorii, kterou tvoří Terezie Kovalová. Ona je prostě parťák. Je pro mě něco mezi ségrou a kámoškou. Je prostě cool mít svoji Terezii. A nejlepší je, jak ji teď všude chtějí – do Lucerny, na koncerty a H&Mko a focení, ale já ji mám sám pro sebe úplně jinak.

T: Mít svého Adama je pro mě balík nekonečných vzpomínek na mnoho radostných, ale i nepříjemných věcí, které jsme spolu zažili. Je to pro mě něco mezi přátelstvím, rodinou, něco mezi nebem a zemí, co je úplně odlišné od ostatních vztahů.

Co na sobě navzájem máte rádi?
T:
Adam je srdcař.
A: Terka je hrozně samostatná a s ničím se moc nepáře. Někdy třeba přijedeme hrát někam, kde pořadatelé moc nedodržují to, co jsme si slíbili a Terezie je prostě seřve. Ona je pro život opravdu připravená. Má silnou osobnost.

A co na sobě nemáte rádi?
T:
Nemam ráda, když Adam dělá, že neslyší. Zeptám se ho třeba na něco, co vím, že je mu nepříjemné a on se otočí a odejde.
A: Ale dělám to tak, že všichni vědí, že to je jen sranda… Terka je hodně šikovná, samostatná a soběstačná, ale chce každému vyhovět a nepochopí, že už je dál, než byla třeba před pěti lety. Nemusí dělat úplně všechno a může si vybírat, co ano a co ne.
T: Tohle jsou spíš takové hlouposti. Ale kdybychom doopravdy neměli rádi jeden druhého, tak bychom spolu hrát nemohli.

Jaký silný moment jste spolu zažili?
T:
Při křtu naší poslední desky jsme hráli písničku „Jemná“ s mojí kamarádkou harfistkou. Na zvukovce si to s námi jednou zahrála a pak to zaimprovizovala tak, že jsem na konci měla co dělat, abych se nerozbrečela.
A: Pro mě je nejsilnější, když na koncertech slyším lidi, jak s námi zpívají naše písničky. Jsou to texty, které se nás opravdu týkají, a o to více se mě dotýká, když jedeme hrát do nějaké horní dolní a polovina lidí zpívá s námi.

Jak vás napadlo založit kapelu?
A: Psal se rok 2007 a já jsem potkal Terezii Kovalovou na koncertě Southpaw v Lucerna music baru, měla blonďatý vlasy v culíku a brejle s velkými černými obroučkami. Ona si se mnou chtěla zahrát a já měl tenkrát ještě svou starou kapelu, tak jsme si dali společně jam a já věděl, že ona je nejlepší nejen violoncellistka, ale i muzikant, protože vymyslela takové aranže, které by nikdo nevymyslel. Nakonec se ta moje stará kapela rozpadla a já oslovil Terezii, aby se mnou hrála. Takže jsme dva roky hráli jako „Adam a Terezie“, velmi originální… Až jednoho dne říkám: „Co kdybychom se jmenovali Cold Season“? A Terezie říkala, že to znamená období rýmy, což by bylo blbý… No a tak jsme si začali říkat Calm Season.

Co máte nejraději na hudbě?
A: Když ji občas opravdu slyším. Koupil jsem si teď super kvalitní sluchátka a můžu hudbu slyšet tak, jak jsem ji dlouho neslyšel. Na hudbě je nejlepší, že funguje jako ve filmu. Změní ti komplet atmosféru.
T: Hudba mě vždycky podržela nahoře. Pro mě je největší životní urážka, když mi někdo hudbu vezme. Například když připravujeme nějaký projekt a někdo z něj jen tak odejde.

Jak dobíjíte energii?
A:
Odteď už jenom čokoládou J

Proč jste zapojili do projektu Milky – Dvojnásobně neodolatelní?
A:
Protože milujeme čokoládu!

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama