Je spousta konferencí a přednášek, kde máte dříve nebo později pocit, že zákonitě musíte usnout. Buď jsou příliš dlouhé nebo začínají být časem nudné. Navíc na nich mohou vystupovat i lidé, kteří sice třeba mají světu co říct, ale neumí se pořádně vymáčknout. Událost, která nese tajemný název TEDx, takové problémy nemá. Lépe řečeno, vy je tam nemáte.
TED je americká nezisková organizace, která už více než 30 let podporuje „myšlenky, které stojí za to šířit“. Nejčastěji tak činí formou konferencí, na kterých vystupují největší současní myslitelé i lidé, kteří jsou zrakům laické veřejnosti důkladně skryti – přitom ale dokáží měnit svět. TEDx je pak místní, samostatně organizovaná událost. Drží se stejných hodnot jako „velký TED“: návštěvníky spojuje především zážitkem z živých vystoupení, která jsou doplněna o projekce nejzajímavějších řečníků z celého světa. Zatím poslední taková akce se před pár dny konala ve Zlíně.
Kdo by si však myslel, že na TEDx může přijít kdokoli a jen tak si začít řečnit, plete se. Jsou tam jasně daná pravidla. Například nikdo nesmí mluvit déle než osmnáct minut, tento člověk nesmí být zároveň sponzor, takže se z jeho vystoupení nestane agitační akce a tak dále. A hlavně, řečník musí být zajímavou osobou. Tak jako Jan Charouz, který se ve Zlíně představil. Asi každý si ho vybaví jako bývalého automobilového závodníka, který to zkoušel i ve formuli 1. Ale málokdo ví, že jeho život je daleko pestřejší. Jen namátkou – věděli jste, že byl pár měsícu i bankéřem v Ženevě? To je však jen špička ledovce. Jeho příběh rozhodně stojí za poslechnutí.