V pětiletém období mezi roky 2012 a 2017 se zásadní změna tuzemské hospodářské situace projevila i na průměrné mzdě. Ta v letošním prvním čtvrtletí vzrostla oproti stejnému období před pěti lety o téměř 16 procent, tedy o necelé čtyři tisíce korun. Nejvíce si polepšili pracovníci v IT oborech, na opačném konci skončili horníci či zaměstnanci ve finanční sféře.
Průměrná hrubá mzda činila v prvním čtvrtletí letošního roku 27 889 Kč. To je podle dat Českého statistického úřadu o necelé čtyři tisíce korun více než ve stejném období před pěti lety, kdy se česká ekonomika nacházela v recesi. Vyjádřeno v procentech se jedná o nárůst o 15,6 %. V jednotlivých odvětvích si za pětileté období nominálně nejvíce polepšili zaměstnanci v informačních technologiích. Mzda se jim v průměru zvedla o 8 447 korun. Mezi další obory, které za posledních pět let zaznamenaly největší nominální změnu, patří veřejná správa, vědecká činnost či zpracovatelský průmysl. Zaměstnanci v těchto odvětvích nyní na výplatní pásce najdou o zhruba čtyři a půl tisíce korun více než před pěti lety.
Procentuálně si nejvíce polepšili zaměstnanci v restauracích či hotelech, a to o celou čtvrtinu původního platu z roku 2012 na 17 tisíc korun. Vysoký procentuální nárůst je však dán především výškou mzdy, která je ve srovnání s ostatními obory dlouhodobě nejnižší. O více než pětinu stoupla za posledních pět let gáže pracovníkům v odvětví nemovitostí, na třetím místě se pak s nárůstem o necelou pětinu umístili zaměstnanci ve velkoobchodu a maloobchodu. Postupný nárůst mezd zaznamenala i společnost ZKL, která je jedním z největších tuzemských exportérů v oblasti strojírenství. „Za posledních pět let docházelo k pravidelnému meziročnímu nárůstu mzdy o zhruba 1,5 až 3 %, v závislosti na uzavřených kolektivních smlouvách, což za posledních 5 let představuje nárůst až o 15 %,“ uvedla personální ředitelka koncernu, Lada Serreli. Podle ní se přitom dá očekávat další postupný růst i v následujících letech.
Napříč různými pracovními odvětvími však lze nalézt i taková, která za posledních pět let téměř žádnou změnu nezaznamenala. Například průměrná mzda horníků se za sledované období sice přehoupla přes hranici třiceti tisíc korun, v reálu to však znamenalo nárůst o zhruba dvě stě korun. Od roku 2012 si z hlediska platů více či méně polepšily prakticky všechny obory. Jedinou výjimkou je v tomto ohledu peněžnictví a pojišťovnictví, kde mzdy klesly o necelého půl procenta. Zatímco před pěti lety platilo toto odvětví z hlediska platů za nejvíce výdělečné, díky růstu odměn v informačních technologiích je nyní až na druhém místě. Průměrná mzda zde však v průměru stále přesahuje 53 tisíc korun.
Celkové zvyšování průměrné mzdy se úzce pojí i se zvyšujícími se finančními nároky uchazečů o zaměstnání. „Pro firmy je při současné nízké nezaměstnanosti těžké najít nové zaměstnance s potřebnými kvalitami. Pokud už se takový uchazeč najde, může si pak více diktovat podmínky, včetně těch platových. Potenciální zaměstnavatelé na toto musejí reagovat, výsledkem je tak rostoucí mzdové ohodnocení,“ uvedla Gabriela Kodenková z personální agentury Talentica, která se zaměřuje na nábor technických profesí. Nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil na trhu práce potvrdila i Lada Serreli. „Firmy se snaží nabídnout novým zaměstnancům co nejlepší podmínky, aby je získaly. Na druhou stranu na to musejí reagovat současní zaměstnavatelé tak, aby jim zaměstnanci neodcházeli pouze za lepším výdělkem,“ uzavřela personální ředitelka.
