Více než polovina studentů na univerzitách se setkala se sexuálním obtěžováním či sexuálně motivovaným útokem. Ukázal to průzkum Australského výboru pro lidská práva (AHRC). Sexuální obtěžování se nejčastěji odehrává na půdě kolejí, ve veřejné dopravě nebo v online prostředí. Sexuální obtěžování na akademické půdě se však nevyhýbá ani tuzemsku, ze strany vyučujících se s ním setkalo přes 78 % studentů českých vysokých škol.

Sexuální obtěžování zažilo v roce 2016 51 % studentů, z toho 21 % přímo v areálu univerzity, kolejí či univerzitního kampusu. Vyplývá to z průzkumu Australského výboru pro lidská práva (AHRC), který zahrnoval téměř 31 tisíc dotazovaných studentů z 39 australských univerzit. Dle výzkumu se téměř čtvrtina sexuálně motivovaných útoků odehrává na půdě kolejí, a to během různých akcí a oslav, které studenti pořádají. Sexuální obtěžování se pak nejčastěji odehrává ve veřejné dopravě po cestě na univerzitu a z ní, a to ve více než v pětině případů. Shodných 22 % případů se pak děje v online prostředí – na sociálních sítích, po e-mailu či chatu. „Elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem, takzvaný sexting, je přitom mezi teenagery stále populárnější. Posílání intimního obsahu však často nebývá dobrovolnou činností, může za tím stát tlak druhé strany,“ přibližuje Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který se mimo jiné věnuje i problematice sextingu a kyberšikany.

Sexuální či genderově motivované obtěžování přitom není nic neobvyklého ani na půdě českých univerzit. Ze strany vyučujících se s ním setkalo přes 78 % studentů, i když jen 3 % z nich nějaký druh nevhodného chování se sexuálním podtextem pojmenovalo jako sexuální obtěžování. Ukazují to výsledky posledního průzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který byl zaměřen na sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí. Studující nejčastěji od vyučujících slyšeli nevhodné a zesměšňující poznámky o ženách a mužích (54 %), s odlišným zacházením podle pohlaví se pak setkalo 48 % studentů. Sexuálně laděné komentáře si pak dle průzkumu vyslechlo 6 % studentů a necelá 2 % zaznamenala ze strany vyučujících snahu o intimní vztah.

Ze zahraničního průzkumu AHRC navíc vyplynulo, že 94 % sexuálně obtěžovaných a 87 % obětí sexuálně motivovaného útoku nic neohlásilo své univerzitě. Podle odborníků za to může trauma po prodělané zkušenosti, pocit studu a s tím spojené zlehčování situace ve snaze zapomenout. Často však studenti ani nevědí, kam a jak mají obtěžování či útok ohlásit. „Sexuálně či genderově motivované obtěžování v různých stupních závažnosti je v univerzitním prostředí dost rozšířené, ovšem jen málo studentů jej umí pojmenovat. Důvodem podceňování tohoto problému mohou být zejména nejasnosti v definici sexuálního obtěžování,“ komentuje výsledky průzkumu a danou problematiku Adam Durčák.