reklama

Obce utrácejí nesmyslné sumy za komunikaci, k občanům se informace stejně nedostávají

reklama

Podle průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů chce drtivá většina Čechů být informována o tom, co se děje v místě jejich bydliště. Až 89 % z dotázaných občanů by preferovalo moderní způsob komunikace ze strany měst a obcí, protože na webové stránky své obce chodí 80 % z nich méně než jednou za rok. Zveřejnění informací pouze na webu nebo na vývěsce, kterým někteří starostové plní svou zákonnou povinnost, je pro občany tedy zcela nevyhovující.

Jak ukázal průzkum Asociace moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS), spojení občanů se samosprávou obcí a měst je klíčové. Bohužel i ve 21. století jsou neefektivní formy informování hojně využívány a občané si musí informace pracně vyhledávat na úřední desce, webových stránkách nebo v místním zpravodaji. „Většina dotázaných lidí se shodla na tom, že netuší, kdy naposledy byla na webu obce, a řada z nich tak neučinila nikdy. Občané přitom potvrzují, že chtějí dostávat informace o dění v obcích a že je to pro ně důležité,“ řekl k průzkumu Miroslav Kubásek, člen AMKOS.

Z tradičních médií jsou občané ochotni číst pouze zpravodaj, který sleduje 55 % dotázaných, zatímco zbylých 45 % zpravodaj nečte. Někteří z dotázaných dokonce odmítají jakákoliv tištěná média, a to buď z ekologických důvodů nebo proto, že pravidelný tisk a distribuce zpravodaje může pro obec znamenat výdaj až ve stovkách tisíc. Pokud by si občané měli vybrat, jestli by dali přednost tištěnému nebo e-mailovému zpravodaji, 93 % občanů by si vybralo e-mailový, stejně jako možnost dostávat informace do mobilu. Informovaněji by si pak připadalo 79 % občanů.

Občané také kladou důraz na možnost si sami zvolit zaměření zpráv, které jim od měst a obcí přijdou. Komunikační systémy se proto dnes snaží zprávy cílit: „Občané si mohou zvolit nejen podle svých zájmů, a odebírat tak zprávy například pro pejskaře, seniory nebo třeba pro rodiny s dětmi, ale také při registraci zadat místo svého bydliště a dostávat pouze informace, které se týkají nejbližšího okolí. Občané si tuto možnost chválí hlavně kvůli informacím o odstávkách energií a čištění ulic, které by podle průzkumu AMKOS uvítalo více než 80 % dotázaných občanů,“ doplnil Ondřej Švrček, propagátor chytré obecní komunikace a provozovatel jednoho ze systémů mobilních rozhlasů.

Obce se komunikací s občany na jedné straně snaží nezatížit obecní pokladnu, na druhou stranu však utrácejí nesmyslné sumy za obecní amplionové rozhlasy, jejichž zavedení a údržba je až 100x dražší než pořízení takzvaných mobilních rozhlasů. Místní rozhlas ale není jen dražší, kvůli současnému způsobu života je také neefektivní. Hlášení není k dispozici v satelitních částech obcí a pro jeho rozšíření je zapotřebí vynaložit stovky tisíc až miliony. Navíc ampliony i tak nejsou slyšet v důsledku výměny dřevěných oken za plastové. Největší překážkou informování pomocí amplionů je ale to, že více než 2/3 obyvatel dojíždí za prací nebo do školy mimo své bydliště, a tak se k nim hlášení nedostane.

Z těchto důvodů lidé preferují přímou komunikaci, která je zastihne kdekoliv, kdykoliv, třeba i na dovolené. Navíc je může upozornit na případné nenadálé situace či nebezpečí, a tak předejít škodám na majetku či životech. Preferovanými informačními kanály jsou podle občanů hlavně SMS zprávy (64 %), následované obecními elektronickými newslettery (25 %) a aplikacemi pro smartphony (11 %)

Téměř 90 % občanů v průzkumu uvedlo, že o tom, zda se má opravit autobusová zastávka nebo postavit dětské hřiště, by rádo rozhodlo hlasováním, třeba v mobilu. „Minireferenda v mobilu jsou dnes běžnou záležitostí chytrých měst. V porovnání s klasickým referendem jsou náklady na jejich pořádání desetinové, a navíc informační systémy nové generace nejen zjednodušují jejich pořádání, ale automaticky i vše vyhodnocují,“ řekl Ondřej Švrček.

Na otázku v průzkumu, zda by lidé uvítali možnost podávat občanské podněty například o černých skládkách, podezřelých lidech, zaběhlých zvířatech či různých nebezpečích přímo z terénu, se drtivá většina z nich vyslovila kladně. „Pokud dáme občanům možnost podílet se na zlepšování života v jejich obcích a budeme je brát jako rovnocenné partnery v řešení obecních záležitostí, věřím, že se sami stanou všímavější ke svému okolí,“ dodal k průzkumu Miroslav Kubásek.

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama