Lékaři reprodukčních klinik stojí před neřešitelným problémem – počet neplodných, kteří potřebují cizí vajíčka – oocyty, roste. Ochotné dárkyně však nestačí tuto poptávku pokrývat. Reprodukční kliniky tak prakticky neustále “hladoví” po kvalitních dárkyních vajíček.

„Logicky to vyplývá ze situace, kdy se za posledních 10 let zvýšil průměrný věk žen, které k nám chodí s potížemi s početím. Přicházejí kolem 36. roku – tedy o 5 let později než tomu bylo v nedávné minulosti. Ubývá nám manévrovacího prostoru, a když se ani s naší pomocí další 2 roky nedaří, musíme často přikročit k vajíčku darovanému,” říká vedoucí lékař kliniky Reprofit MUDr. Pavel Otevřel.

Darovaných vajíček však není na klinice nekonečné množství. Jejich dárkyně procházejí přísným sítem požadavků. Kromě věku (18 – 32 let), musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, BMI pod 28, nesmí záviset na drogách, alkoholu a cigaretách, a být psychicky zdravé. Před zařazením do registru dárkyň je vyšetří na infekční přenosné choroby, absolvují endokrinologické a genetické testy. „Ty, které projdou ví, že jsou opravdu zdravé,“ ujišťuje specialistka péče o dárkyně Petra Michalčáková.

„Počet darování není přesně stanoven, v různých státech existují rozdílná doporučení.  U nás doporučujeme darovat vajíčka maximálně čtyřikrát. Vzhledem k rostoucímu počtu neplodných párů a stárnoucí populaci, nebudeme mít dárkyň nikdy dost – a to stejné se dá říci i o dárcích.“

Za dárcovství ženy odměnu nedostávají – kliniky jim ale vyplácí kompenzaci za vynaložené náklady až do výše 25 000 korun. Podle Petry Michalčákové nejsou peníze hlavní motivací, zásadní roli hraje ochota pomoci méně šťastným. „Sama jsem dárkyní. O možnosti darovat jsem se dozvěděla od dvou kamarádek. Vysvětlily mi, jak celé dárcovství probíhá, a také že jejich odběry byly naprosto bezproblémové. Jelikož jsem se brzy stala sama dvojnásobnou maminkou, tak jsem se rozhodla pomoci k mateřství i jiné ženě. Darovala jsem 3x a rozhodně nelituji, je skvělý pocit dopomoci k novému životu,“ svěřuje Michalčáková.

„Peníze motivují sociálně nižší vrstvy,  po těch ale zase není poptávka. Budoucí rodiče jsou velmi nároční a přestože si nesmí vybrat konkrétní dárkyni, mají požadavky na její vzdělání. Vzdělané ženy ale vnímají dárcovství v širším kontextu, řeší, zda darování nebude mít dopad na jejich zdraví, či je příliš časově neomezí,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel.

Podle něj používají lékaři pouze mírnou a bezpečnou formu stimulace, tak aby od jedné dárkyně získalioptimálně 10 vajíček. Přestože jsou darovaná vajíčka drahocennou komoditou, neplodné páry si často kladou řadu požadavků, například na barvu očí a vlasů, či právě vzdělání dárkyně. „Snažíme se vyhovět po stránce fyziologické, sladit krevní skupinu, zavedli jsme Genetickou kompatibilitu dárce a příjemce, což povede ke snížení rizika narození dítěte se vzácně se vyskytujícími onemocněními,“ vysvětluje MUDr. Otevřel.

Neplodné páry občas přijdou s požadavkem na blonďaté modrooké dítě, přestože otec je „italský typ“. „Je jasné, že i kdybychom mu vyhověli, jeho dominantní geny vše přebijí a určitě se jim nenarodí modrooké blonďaté dítě,“ dodává MUDr. Otevřel.

Dárkyněmi jsou většinou studentky, matky na mateřské a mladé pracující ženy. Dodnes v České republice darovalo vajíčka 15 000 žen.