S koncem vegetačního klidu uplynulo i období vhodné ke kácení stromů. Termín není zákonem pevně stanoven a závisí jen na přírodě. Na mnoha místech však nadále často necitlivým způsobem probíhá odstraňování dřevin, v jejichž korunách už zahnízdili ptáci. Proto je úkolem Ministerstva životního prostředí, aby nejen kvůli ptactvu vyzvalo k zastavení kácení a zamezilo tak porušování zákona o ochraně přírody a krajiny.
Zdravé stromy a hnízdící ptáci jsou za běžných okolností chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Kácením po skončení vegetačního klidu může dojít k porušení zákona a viníkům hrozí sankce. Fyzické osoby mohou dostat pokutu až sto tisíc, pro právnické a podnikající osoby se její výše může zastavit až u dvou miliónů korun. Obce, správce komunikací i všichni ostatní by své plány na kácení měli odložit přinejmenším do podzimu.
Každý druh dřeviny se z vegetačního klidu probouzí v jiné době, což je možné stanovit pouze na základě pozorování v přírodě – rašením vegetace a naléváním pupenů dřevin. V těchto dnech se také vracejí stěhovaví ptáci a začínají hnízdit. Ornitologové hlásí návrat prvních hejn špačků, ale také konipasů a skřivanů.
Arnika proto dnes vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby vydalo oficiální upozornění na konec letošního období vegetačního klidu.
„Doufáme, že i tentokrát Ministerstvo životního prostředí využije své kompetence předcházet zbytečným škodám na životním prostředí a neprodleně vydá upozornění, že začala vegetační sezona a kácet se nemá. Nejedná se o žádný výjimečný krok, podobnou výzvu ministerstvo vydalo i v předchozích letech,“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
Ke zbytečnému kácení strom ve městech a krajině dochází neustále. Najdou se i malicherné důvody, například stínění, padání listí nebo hypotetické hrozby pádu větve u zdravého stromu. Přestože na mnoha místech nejsou dřeviny v perfektním stavu, často pomůže jejich odborné ošetření. Odstranění stromů připadá jen v úvahu, pokud mohou skutečně ohrozit život nebo majetek.
Stromy plní řadu nenahraditelných funkcí. Omezují hluk, vstřebávají znečištění a zadržují vlhkost. V zimě chrání povrch silnice před mrazy a náledím, v létě naopak pomáhají v zástavbě snižovat teplotu. V otevřené krajině pak slouží jako větrolamy. Jsou domovem ptáků, netopýrů a dalších živočichů, z nichž mnozí patří mezi ohrožené druhy.
„Údržbu zeleně a dřevin úřady dlouhodobě zanedbávají a často jim chybí jakákoliv koncepce. Stává se, že za poslední desetiletí nikdo průběžně stromy neošetřoval, ani neprořezával a pak je úřady pokácí bez náhrady. Budoucnost stromů závisí na našem přístupu, proto bychom se měli naučit o stromy dobře starat. Až nám budou přínosy stromů v budoucnu opravdu chybět, může být pozdě,“ uzavírá Jiří Kaňa, mluvčí Arniky.