Celkem 343 dlouhodobých mechanických srdečních podpor pomohlo během patnácti let pacientům Institutu klinické a experimentální medicíny. Úplně první nemocný v České republice dostal umělou srdeční pumpu 3. dubna 2003. S postupem času se umělé srdeční pumpy zmenšily, zjednodušily, zefektivnily a jejich technologie se zdokonalily.

Na konci roku 2017 ale kardiochirurgové IKEM nastartovali zcela novou éru – pacientovi voperovali historicky první biokompatibilní umělé srdce v České republice.

Mechanické srdečních podpory v IKEM

Program mechanických srdečních podpor je určen pacientům, které ohrožuje na životě selhání srdce a aktuálně pro ně není jiné řešení jejich zdravotního stavu. Vhodné srdce od zemřelého dárce není a bez akutního lékařského zásahu by byl jejich život v ohrožení. Za patnáct let kardiochirurgové IKEM voperovali celkem 343 dlouhodobých srdečních podpor.

„IKEM patří k nejaktivnějším a nejúspěšnějším centrům nejen v Evropě. Naši lékaři školí své kolegy nejen na tomto kontinentě, jsou součástí mezinárodních studií a pro české pacienty tak přináší nové a nové možnosti záchrany jejich životů. Program umělých srdečních podpor by rozhodně nebyl úspěšný bez podpory zdravotních pojišťoven, které tuto péči plně hradí,“ říká ředitel IKEM MUDr. Aleš Herman, Ph.D a dodává: „Většina pacientů, kteří nemohou čekat na transplantaci srdce, dostává dlouhodobou srdeční pumpu Heartmate II. nebo její následovnici, modernizovanou podporu Heartmate 3. Zatímco v roce 2014 jsme Heartmate 3 implantovali pouze 10 pacientům, vloni to bylo již 35 a výhled pro letošní rok je ještě o pět více. V letošním roce očekáváme, že srdeční podpora Heartmate 3 plně nahradí svého předchůdce s číslem dvě. Nejlepší možnou náhradou pro nemocné srdce však stále zůstává transplantace srdce od dárce a umělé srdeční pumpy zde plní funkci tzv. bridge to transplantation – tedy jakéhosi mostu k transplantaci.“

Nárůst pacientů se srdečním selháním se neustále zvyšuje, ale dárců orgánu je stále málo. Díky srdečním podporám se však v průměru dokáže zachránit přibližně 80 % pacientů, kteří se tak dožijí transplantace srdce.

„Jen za loňský rok jsme implantovali41 dlouhodobých srdečních podpor avýhledově pro letošek by jich mělo být asi 45. V roce 2014 jsme začali v IKEM používat nejnovější levostrannou srdeční podporu HeartMate 3, která začala několikanásobně zvyšovat šance pacientů na dlouhodobé přežití. Pro pacienta je velmi komfortní a snadno si na ní tělo zvykne, protože z těla vede ven jen napájecí kabel a baterie déle vydrží,“ podotýká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. Stejně jako se každým dnem obecně vyvíjí nejnovější technologie a vymoženosti, stejně tak se rozvíjí medicína a její technologické možnosti.                            

Biokompatibilní umělé srdce

Rok 2017 znamenal pro vývoj mechanických srdečních podpor v České republice velký zlom. Čtrnáctičlenný lékařský tým pod vedením přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM doc. MUDr. Ivana Netuky, Ph.D. na konci roku 2017 přepsal dějiny české kardiochirurgie, když nemocnému voperoval první biokompatibilní umělé srdce v České republice. Tím započala nová éra umělých srdečních podpor, kterou v rámci klinické studie mohou podstoupit i další pacienti se srdečním selháváním.

Typickým nemocným byl i pan Karel (68 let). Toho problémy se srdcem trápily celý život a za posledních pár let vystřídal dva kardiostimulátory, ten poslední měl dokonce s defibrilátorem. Nic však jeho srdci nepomáhalo a zbývalo mu jen pár dní života.

„Jeho diagnóza byla nekompromisní – oboustranné srdeční selhání, které musí být zcela a navždy nahrazeno srdeční podporou. Operační výkon proběhl dobře, trval asi sedm hodin a pacient byl přibližně 8 hodin po operaci při plném vědomí. Ihned zcela bez problému začal dodržovat důsledný režim, který se k funkčnosti umělého srdce váže. Dotyčný je napojený na příruční napájecí jednotku, kterou má neustále u sebe. Samotná jednotka se skládá ze čtyř minibaterií, které se pravidelně obměňují. Kdyby se vyměňovaly všechny najednou, umělé srdce by přestalo fungovat, protože by nemělo zdroj napájení. Pacienti se tak proto musí na výměnu přesně soustředit, aby neudělali chybu,“ říká přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM doc. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D.

Pacient nyní bez problému chodí, pracuje na zahrádce nebo jezdí na výlety se svojí manželkou a pejskem. „Když mi odborníci z IKEM řekli, že jedinou možností, jak zachránit moje nemocné srdce je, že mi ho už vymění za umělé, tak jsem tomu nemohl ani uvěřit. Sílu mi dodávala celá rodina, a hlavně moje osmiměsíční vnučka, pro kterou chci být zdravým dědečkem. Moje úplně první věta po probuzení z narkózy
a s novým umělým srdcem údajně byla ‚Já žiju‘,“ říká pacient Karel.

Mechanické srdeční podpory (MSP)

• Mechanické srdeční podpory jsou čerpadla krve, která jsou schopna u pacientů s pokročilým srdečním selháním částečně nebo úplně převzít úlohu srdce v krevním oběhu s cílem obnovení dostatečného srdečního výdeje.
• V současnosti je v České republice hlavní indikací k implantaci MSP tzv. přemostění k transplantaci srdce. Za rok 2017 bylo v IKEM provedeno 44 transplantací srdce.
• Mechanické srdeční podpory se obecně dají rozdělit podle délky trvání terapie na několik typů–krátkodobé (14–30 dnů), střednědobé (1–6 měsíců) a dlouhodobé (pro použití v horizontu až několika let).
• První mechanická srdeční podpora byla pacientovi v ČR implantována 3. 4. 2003.

Biokompatibilní umělé srdce

• Biokompatibilní umělé srdce CARMAT je od lidského srdce na první pohled trochu odlišné, ale z hlediska vnitřní konfigurace ho zcela napodobuje a nahrazuje.
• Některým pacientům nové umělé srdce pomáhá překlenout dobu, než dojde k transplantaci srdce od dárce, jiným zcela zachraňuje a zkvalitňuje život a je pro ně finální variantou.
• Jeho vnitřní povrch vystavený krevnímu proudu je tvořen plně biologickým materiálem a váží cca 800 gramů.
• Operace trvá několik hodin a umělé srdce se skládá hned z celé řady součástí, které je potřeba na operačním sále sestavit.
• Biokompatibilní umělé srdce bylo vyvinuto ve Francii společností CARMAT, kde v rámci klinické studie bylo implantováno prvnímu pacientovi na světě v roce 2013.