Za současné situace, kdy je nezaměstnanost na historicky nejnižších hodnotách, se lidé nebojí měnit práci. Klesá jejich loajalita k zaměstnavatelům? Jaké faktory je přimějí zůstat?
Chtějí lidé pracovat dlouhodobě u jednoho zaměstnavatele, anebo měnit práci často? Jaká je podle nich ideální doba práce pro jednoho zaměstnavatele? Vyplatí se vůbec být loajální? Na tyto otázky hledal odpověď mezinárodní průzkum Paylab Compensation Monitor, který byl realizován v letošním roce na vzorku 57 719 respondentů ve 12 zemích Evropy.
Jak dlouho pracovat pro jednoho zaměstnavatele?
V mezinárodním průzkumu Paylab.com (u nás Platy.cz) jsme se zaměstnanců ptali, jak dlouho je podle nich ideální pracovat pro jednoho zaměstnavatele. Největší část, 39 % respondentů, preferuje období 3 až 5 let. Ve skupině mladších, 25 až 34letých lidí, se k této délce práce pro jednoho zaměstnavatele, přiklání až 48 % zaměstnanců.
O něco méně respondentů, 26 %, je nakloněných delšímu období 6 až 9 let, na které by se měli zaměstnanci zavázat jednomu zaměstnavateli. Tento názor vyjadřují spíše starší lidé, přičemž ve věkové skupině 45 až 55 let se k němu přiklání 35 % lidí.
Z výsledků průzkumu jasně vyplývá, že mladší generace, tedy mileniálové a generace Z, má tendenci častěji zvažovat kariérní výzvy a hledat uplatnění jinde. Generace Z – tedy lidé, kteří aktuálně vstupují na trh práce – uvažuje o ještě kratších intervalech.
Perspektiva slibné kariéry zvyšuje loajalitu
Obecně řečeno, loajálních zaměstnanců, kteří aktuálně pracují pro jednoho zaměstnavatele déle než 5 let, je na pracovním trhu menšina – jen 27,5 %. Největší skupinou jsou lidé, kteří vydrží v jednom zaměstnání méně než 2 roky.
Ze zemí, v nichž průzkum probíhal, je nejvíc loajálních zaměstnanců, kteří zůstávají u jednoho zaměstnavatele déle než 5 let, ve Finsku, Slovinsku a v Polsku. Nejmenší podíl těchto lidí je aktuálně v Srbsku. Česká republika se pohybuje ve středu pole s 25,3 % takto loajálních zaměstnanců.
Loajalita k zaměstnavateli do velké míry souvisí s možností kariérního růstu. Ve skupině lidí, kteří pracují na manažerských pozicích v nižším, středním a top managementu, je podstatně větší podíl těch, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele déle než 5 let.
Do velké míry to souvisí s faktem, že lidé se na svou kariérní úroveň museli v rámci společnosti postupně propracovat. Práce na manažerských pozicích také častěji poskytuje zaměstnancům širší perspektivu a realizaci v delším horizontu, stejně jako zajímavý mix finančních a nefinančních benefitů.
Vyplatí se pracovat pro jednoho zaměstnavatele dlouhodobě?
Asi polovina respondentů (47 %) je přesvědčena, že být k zaměstnavateli loajální se vyplatí a zaměstnanec to pocítí přímo po stránce finančních, anebo nefinančních benefitů. Konkrétně 30 % lidí si myslí, že zaměstnanci odhodlaní pracovat pro jednoho zaměstnavatele dlouhodobě to poznají na platu. Dalších 17 % se domnívá, že s loajalitou jsou spojené určité nefinanční benefity a výhody.
Opačný názor má 32 % respondentů, kteří jsou přesvědčení, že noví zaměstnanci mají často porovnatelné výhody jako ti, kteří pracují pro zaměstnavatele déle. U těchto lidí tedy existuje přesvědčení, že se po určité době rozdíl mezi služebně mladšími a staršími zaměstnanci stírá a loajální zaměstnanec pracující ve společnosti déle nemá žádné výjimečné postavení z pohledu konkrétních finančních nebo nefinančních benefitů. Další pětina zaměstnanců to neumí posoudit, anebo na otázku neodpověděli.
Pohled nováčků vs. služebně starších zaměstnanců
Zajímavým zjištěním je, že u nováčků, tedy lidí, kteří jsou u jednoho zaměstnavatele méně než rok, intenzivněji převládá pocit, že loajalita se vyplatí. Na druhé straně lidé pracující pro jednoho zaměstnavatele déle než 5 let se častěji kloní k názoru, že loajální zaměstnanec nemá žádné speciální výhody. Může to souviset i s tím, že mzdový systém a schéma odměňování se intenzivněji komunikuje novým zaměstnancům a na pracovních pohovorech.
Kolik zaměstnavatelů jste dosud měli?
V průzkumu jsme se zaměstnanců rovněž ptali, pro kolik zaměstnavatelů už dosud pracovali. Převážná část lidí mladších 34 let nevystřídala více než 3. Starší zaměstnanci většinou nepracovali pro více než 5 zaměstnavatelů. Minulá vlna průzkumu Paylab potvrdila trend, že pro lidi je nejefektivnější strategií zvyšování příjmu právě „job jumping“ – tedy hledání lépe placeného místa jinde. Považují to dokonce za schůdnější cestu ke zvýšení příjmu, než vyjednávat o platu se svým současným přímým nadřízeným.