Každý profesionální umělec, zejména v 21. století, cítí potřebu najít nové prostory pro dialog, uznání a výměnu. Proto se čtyři malíři z Hondurasu, Julio Visquerra, Omar Sanchez, Ruben Salgado a Orlando Roque, rozhodli s podporou „TovArt Art Consultant“ rozšířit itinerář a představit své obrazy ve dvou nových kulturních centrech Evropy, v Berlíně a v pražské Latin Art Gallery. Výstava s názvem Most přes umění bude k vidění v galerii sídlící v Jungmannově ulici od 13. září do 4. října, ve všední dny vždy od 15 do 18 hodin.

Kromě přátelství a společného občanství, spojuje tyto čtyři malíře jejich úzký vztah k oblasti figurace a ikonografickým liniím, soustředěným na lidské tělo. Zároveň se v jejich uměleckých dílech zřetelně jeví hodnota smyslnosti, krásy, morálky i uznání přirozené lidskosti, stejně jako lidské povahy.

Visquerra ve svých dílech smyslnost ještě více zvýrazňuje a ta se zde stává koncepčním i formálním prostředkem. Umělec nám ukazuje, že k radosti ze života patří požitek z těla, že fyzické potěšení je v zásadě morální, jelikož je výsledkem osobního rozhodnutí žít po svém, což je jedna z nejdůležitějších zkušeností naší morální ekonomické a konečně i politické svobody.
Sanchez také vychází z „anatomického“ figurálního základu, ale samotné tělo u něho prochází jinou metaforickou cestou, což vede u některých z jeho obrazů ke smyslnému prohloubení metafyziky, v níž jsou zobrazeny čas, cyklus a rytmus jako symbolické entity intuitivní skutečnosti. Tímto způsobem umělec dokáže uvažovat o problémech existence a citlivě ztvárňovat velká témata původu, lidských osudů a cest duchovních bytostí, které touží potvrdit si svou jedinečnost.

Salgado ve svých obrazech zanechává stopy a linie oscilují mezi neznámým a zřejmým. Dává tak divákovi čas, aby se mohl ve svých pocitech zamýšlet nad vlastním smyslem existence. V jeho díle jsou jasně zachyceny situace jak tajemného, tak každodenního života, oblast fantazie i společná realita. Proto vyvstávají naráz jasné tváře i jejich fantasmagorické stíny, čímž umělec odhaluje jednotu protikladů.

Roque preferuje expresivní styl. Jeho ikonografie zosobňuje věci nenápadně, naznačuje, že život i realita jsou přítomny současně, a tedy nemohou být odděleny. Umělec ve svých dílech potvrzuje myšlenku, že vjemy zdůrazňují předměty, dodávají tak barvitost do naší zkušenosti se světem jako takovým.

Jednota v různorodosti. Takový je koncept skupiny honduraských vystavovatelů, který si dovolujeme nabídnout evropské veřejnosti. Je založen na silných národních i mezinárodních uměleckých tradicích. Umělecká tvorba zúčastněných malířů spočívá jak na zážitku samotném, tak na principech estetiky, kterým je společné hledání neotřelých způsobů poznávání afinity, shody i náhody.  Nepochybně bude tato výstava příležitostí k překonání tradičních provinčních hranic a posílení integrace honduraského umění do světového kulturního kontextu.