Dítě vnímá provoz zcela jinak než dospělí. Neuvědomuje si všechna nebezpečí. Do 12 let má navíc oproti dospělému zúžené periferní vidění. Vnímá předměty před sebou přibližně v úhlu 30° a není tedy schopno reagovat na nebezpečí přicházející ze strany. Jejich bezpečnost ale můžeme ovlivnit správnou výchovou v provozu a dodržováním několika zásad.

Děti, a to i ty větší, napodobují své rodiče. Dělají to, co děláme my. „Budeme-li chodit na červenou, naše dítě ji také nebude respektovat. Vběhne do silnice bez ohledu na to, zda má zelenou, nebo červenou. Stejně tak bude přecházet mimo přechody, budeme-li to s ním dělat my.

Ušetřená vteřina ve chvíli, kdy spěcháme a nechceme dojít k nejbližšímu přechodu, i když nám to do 50 metrů dokonce nařizuje zákon, může znamenat, že se nám naše dítě jednou ze školy nevrátí,“ varuje Olga Boučková z oddělení Besip TSK, a. s. Měli bychom tedy, zvláště u menších dětí, od první chvíle s nimi chodit tak, jak se má. Naučit je cestu do školy i v okolí bydliště, kam si chodí hrát.

Přecházet zásadně po přechodech, v nejlepším případě po těch se světelnou signalizací. Neměli bychom volit tu nejrychlejší a nejkratší cestu, ale tu nejbezpečnější.

Kdy pustit dítě samotné do školy?

„Je to různé a záleží na prostředí. Je-li to uprostřed sídliště, kde se dítě nesetkává se složitými situacemi a nepřechází přes významnější komunikace, může to být už třeba ve druhé třídě. Ale pokud například cesta vede přes víceproudou komunikaci nebo komunikaci, kde jezdí tramvaje, nenecháme dítě samotné chodit třeba až do druhého stupně,“ radí Olga Boučková. Právě víceproudé silnice jsou pro děti značně nebezpečné.

Děti jsou velmi důvěřivé a nenapadne je, že když jim řidiči v jednom pruhu zastaví, ten ve druhém to udělat nemusí. Naučme je tedy na těchto komunikacích přecházet až ve chvíli, kdy mají jistotu, že všechna přijíždějící auta zastavila. Naučme je, že je důležitý oční kontakt s řidičem, aby měly jistotu, že o nich ví, a že skutečně zastavuje, a do vozovky ať vstupují, až když auto skutečně stojí.

Nezapomínejte na reflexní prvky

Ačkoliv reflexní prvky nejsou ve městech povinné, měli bychom jimi děti a jejich věci vybavovat vždy, když jdou ven. Reflexní prvky totiž upozorňují na děti v tmavých místech nebo naopak tam, kde řidiče oslňují například odlesky vozovky po dešti nebo výloh. Na trhu je mnoho variant, které mohou sloužit i jako módní doplněk – reflexní náramky, odrazky, nálepky, pásky, reflexní plyšová zvířátka a další. Můžete je snadno umístit na oblečení nebo na batoh.

Bezpečně autem i MHD

Řada rodičů své ratolesti vozí do školy či na kroužky dnes a denně autem. Nastávají situace, kdy se rozhodneme, že na „těch pár metrů“ dítě převezeme bez autosedačky, protože jsme ji třeba nechali ve druhém autě. To je velké riziko. Nejvíce nehod se totiž stává v nejbližším okolí našich domovů. Dítě bez autosedačky i při malé rychlosti velmi snadno narazí hlavou do okna či sloupku auta a úrazy hlavy bývají ty nejvážnější a s nejtragičtějšími následky.

„Pokud své dítě vozíte autem, dbejte na to, aby mělo v případě potřeby vhodnou autosedačku a použilo bezpečnostní pásy. Zákon ukládá použití autosedačky vždy, pokud dítě váží méně než 36 kilogramů a je menší než 150 centimetrů. Děti by měly z auta vystupovat vždy směrem k chodníku, aby se omezilo riziko vběhnutí do silnice,“ doporučuje Veronika Vošická Buráňová, krajská koordinátorka BESIP MD. V hromadném dopravním prostředku by se děti měly za jízdy držet a po vystoupení ideálně počkat, až odjede, a teprve poté silnici přejít.