Pneumokokové infekce jsou způsobeny bakterií Streptococcus pneumoniae a patří k častým bakteriálním infekcím u dětí do dvou let a starších lidí. Přenášejí se kapénkovou infekcí a osidlují oblast nosohltanu. Někteří jedinci mohou bakterii pouze přenášet, aniž by u nich onemocnění propuklo. Pokud pneumokoky proniknou z nosohltanu do jiných míst v těle, mohou způsobit závažná invazivní onemocnění jako je meningitida, zápal plic nebo sepse.
Invazivní pneumokoková onemocnění mohou být smrtelná, nebo mohou zanechat trvalé následky. Riziko onemocnění závažnou invazivní pneumokokovou infekcí je vyšší u dospělých osob v seniorském věku nad 65 let. V loňském roce onemocnělo invazivní pneumokokovou infekcí 444 osob, 79 z nich zemřelo. Nejpočetnější skupinou byli senioři ve věku od 65 let, kterých onemocnělo celkem 238, 45 z nich nemoci podlehlo.
Z hlediska zdroje nákazy a přenosu infekce mohou být významným rizikovým faktorem (nosičem) děti. Podle dostupných studií s věkem roste riziko onemocnění pneumokokovou infekcí. Ve věku 50-65 let je dvakrát vyšší, ve věku 65-80 let 2,5krát vyšší a nad 80 let téměř pětkrát vyšší než u mladší populace. Pokud navíc senioři trpí chronickou nemocí, riziko onemocnění invazivním pneumokokovým onemocněním se ještě zvyšuje. Velmi početnou skupinou osob, u nichž je riziko onemocnění pneumokokovou infekcí vyšší, jsou pacienti s diabetem.
„Diabetes mellitus představuje nejen častý, ale zároveň i významný rizikový faktor pro rozvoj infekcí či pro jejich komplikovaný průběh. Důvodem častějšího výskytu infekcí či jejich závažnějšího průběhu je zhoršená funkce imunitního systému při dlouhodobě zvýšené hladině glykémie, ale i často přidružené interní komorbidity,“ doplňuje MUDr. Milan Trojánek, Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčních nemocí IPVZ.
Pneumokokový zápal plic
V České republice onemocní zápalem plic (pneumonií) ročně 80 000 – 150 000 lidí ročně, 10-20 procent z nich nemoci podlehne. Onemocněních je vždy více, pokud v zimních měsících proběhne chřipková epidemie. Pneumonie jsou nejčastěji infekčního původu a přenáší se kapénkovou infekcí. Obvykle začínají infektem horních cest dýchacích, odkud se šíří do průdušek a plicních sklípků. Lidé postižení infekčním zápalem plic často vykazují produktivní kašel, horečku doprovázenou zimnicí, dušnost, ostrou nebo bodavou bolest na prsou při hlubokém nádechu a zvýšenou dechovou frekvenci. U starších pacientů může být nejzřetelnějším příznakem zmatenost. Běžným původcem pneumonií získaných mimo nemocniční prostředí (tzv. komunitní pneumonie) jsou bakterie a velmi často to je právě bakterie Streptococcus pneumoniae. Inkubační doba mezi vniknutím bakterie do těla a prvními příznaky pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2005 připraví pneumokokový zápal plic o život ročně 1,6 milionu lidí na celém světě.
Zápalem plic jsou nejvíce ohroženy osoby starší 65 let a malé děti. Pravděpodobnost onemocnění zvyšují choroby a rizikové faktory zahrnující kromě vyššího věku (nad 65 let) i sníženou imunitu, diabetes, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), chronické onemocnění ledvin, choroby jater, chronické onemocnění srdce a dále pak alkoholismus a kouření.
Pneumokokový zápal plic může následně zhoršit základní onemocnění, jako je astma, cukrovka a srdeční choroby.
Zápal plic se léčí antibiotiky, rezistence vůči těm běžně používaným však narůstá. Prevence zápalu plic souvisí zejména se zdravým životním stylem, který by měl zahrnovat pestrou stravu, střídmost v požívání alkoholu a snahu o udržení fyzické kondice. Významným preventivním opatřením je očkování.
Riziko onemocnění pneumokokovým zápalem plic je možné snížit očkováním konjugovanou vakcínou. Osoby starší 65 let mají tato očkování zdarma, hradí jej plně zdravotní pojišťovny.