Druhou premiérou Baletu Národního divadla sezony 2018/2019 je Labutí jezero – ikonické dílo, které patří k základním kamenům repertoáru prestižních světových divadelních domů. Labutí jezero na hudbu Petra Iljiče Čajkovského v choreografii mistra Johna Cranka slibuje dechberoucí zážitek z hudby a tance, ryzost klasické elegance, bravurní výkonů sólistů a sboru, dramatické scény, výpravnou scénu i kostýmy a hluboký emocionální zážitek.
Balet Národního divadla je prvním velkým souborem, který získal povolení inscenovat toto dílo mimo domovskou scénu Stuttgartského baletu.
Labutí jezero patří k nejslavnějším klasickým baletním titulům a je bezesporu nejvíce inscenovaným a navštěvovaným baletním představením. I když je balet svým pohádkovým příběhem na první pohled vzdálen prozaické realitě všedního života, přesto dokáže chytit diváky za srdce, a to v každé době a téměř v každém scénickém zpracování. V Národním divadle bylo inscenováno celkem 12 verzí Labutího jezera, pod které se podepsali choreografové Augustin Berger, Achille Viscusi, Remislav Remislavský, Saša Machov, Jelizaveta Nikolská, Alexandr Romanovič Tomskij, Jiří Němeček, Olga Skálová, Konstantin Michajlovič Sergejev, Lev Ivanov, Erich Walter, Růžena Mazalová, Marius Petipa, Vlastimil Harapes, Pavel Ďumbala, Hana Vláčilová, Kenneth Greve.
Novou verzi tohoto nesmrtelného příběhu uvede Balet ND v choreografii slavného tvůrce Johna Cranka, zakladatele Stuttgartského baletu, který vytvořil toto dílo krátce před svým tragickým úmrtím. Jeho cílem bylo zachytit romantickou atmosféru a sloučit nádheru celého konceptu s jistou mírou intimity. Tento mistr epického baletu dává velkou příležitost tanečníkům rozvíjet charaktery jednotlivých postav, klade důraz na herecké ztvárnění a přitom poskytuje individuální volnost.
John Cranko není v Čechách neznámým tvůrcem – i když je více spjatý s německým prostředím a tamějším baletem, který formoval. V jeho pohybovém slovníku jsou jasné stopy dosaženého vzdělání v Sadler´s Wells School v Londýně, jakož i první zkušenosti získané v Sadler’s Wells Ballet. Záhy se stal jedním z předních světových choreografů a jeho šéfování Stuttgatskému baletu je zahrnuto do všech učebnic baletu, hovoří se o „Stuttgartském baletním zázraku“. Tento charismatický umělec shromáždil kolem sebe celou řadu mladých tanečníků, z nichž posléze vyrostly významné osobnosti baletu: Marcia Haydée, Egon Madsen, Richard Cragun, Birgit Keil a Susanne Hanke nebo pozdější choreografická esa: Jiří Kylián a John Neumeier.
Dva Crankovy celovečerní baletní opusy, inspirované slavnými literárními předlohami, byly v uplynulých sezonách také na repertoáru Baletu Národního divadla. Komediální Zkrocení zlé ženy podle Shakespeara a dramatický Oněgin inspirovaný románem A. S. Puškinem na hudbu P. I. Čajkovského.
John Cranko – mistr vyprávění, uměl pracovat s emocemi, které propojoval s velkými tanečními pasážemi a sólovými party, jež předpokládají mistrovské provedení a pro diváky jsou příslibem velkého zážitku. A takové bude i Labutí jezero, které se s jistotou stane velkou baletní událostí nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.