spojených Státech voperovat Timmie Jean Lindseyová, tehdy takřka třicetiletá matka šesti dětí. A odstartovala tak velký boom. Jen v roce 2017 se podle Mezinárodní celosvětové organizace pro estetickou plastickou chirurgii (ISAPS) realizovalo už přes 3 200 000 zákroků, což představuje o 4% víc než v roce předchozím.
I v České republice se zájem o plastiky prsou zvyšuje a augmentace patří k vůbec nejčastějším výkonům estetické plastické chirurgie. „Lékaři vymýšlejí stále dokonalejší postupy úpravy prsů, vývojem prošla také výroba prsních implantátů, včetně jejich složení. Princip je ale v zásadě stejný,“ říká MUDr. Jiří Bayer, vyhledávaný plastický chirurg z Kliniky GHC Praha. Ten při operaci prsou využívá i svých dovedností mikrochirurga – zejména jemnosti a pečlivosti, které trénoval i při mikrochirurgické stáži na Taiwanu. Kromě estetických úprav prsou často provádí i rekonstrukce po onkologických onemocněních, takže problematice ženských ňader – úpravám jejich tvaru i velikosti – rozumí opravdu dokonale.
Nejhezčí prsa? Schválená lékařem, vysněná pacientkou
Jemné zacházení s tkáněmi, přesnost, pečlivost a trpělivost. To jsou přednosti mikrochirurga, které lékař i při estetických plastických operacích, které MUDr. Bayer provádí na Klinice GHC Praha, jako když najde. “Řeším tu, řekněme, vady na kráse. Patří sem i zvětšování, zmenšování nebo modelace prsou,“ uvádí. Pro vytvoření ideálních prsou je podle něj nejdůležitější dojít ke shodě mezi lékařem a pacientkou. „Některé ženy chtějí přirozený vzhled. A pak jsou ty, které si přejí výrazné zvětšení. Někdy se ale naše představy neprotnou. Když pak i přes mé vysvětlení, proč jejich volba není rozumná nebo technicky proveditelná, zatvrzele trvají na svém, rád takové klientky svěřím do rukou kolegů. Ze zkušeností vím, že budou tak dlouho obcházet plastické chirurgy, až je někdo odoperuje,“ poznamenává doktor Bayer, který má i tak v operačním plánu vždycky jen pár volných okének. Provede až 10-15 plastických operací týdně, tedy zhruba mezi 700-800 výkony ročně. „Estetická plastické chirurgie z nich nyní tvoří asi třetinu a tento podíl se zvyšuje,“ říká doktor Bayer.
Vedle prsou často napravuje také oční víčka a stárnoucí obličej (facelift), provádí liposukci, spočívající v odstranění tuku nebo korekci břicha (abdominoplastiku) – tu nejčastěji u žen po porodu nebo u mužů po výrazném zhubnutí.
Všestranností k ideálu
Zatímco na soukromé Klinice GHC Praha řeší zejména augmentace neboli zvětšování prsou či jejich modelaci, ve státních zařízeních se věnuje spíše jejich zmenšování. A velkou část jeho práce tvoří také operace prsou po onkologických onemocněních. „Myslím, že je zásadní chybou, když mladší kolegové s vidinou peněz věnují všech svůj čas pouze estetické chirurgii a rezignují na další nutné dovednosti, jimiž by měli umět pacientům pomoci. Znám třeba chirurgy, kteří provádějí abdominoplastiky, a přitom si neumějí poradit, když při této operaci narazí v břiše na kýlu,“ vrtí hlavou MUDr. Bayer, který se navíc specializoval jako mikrochirurg.
Základem mikrochirurgie, kterou v České republice ovládá jen něco mezi 30ti až 40ti lékaři, je podle doktora Bayera manuální zručnost. Ta je nezbytná třeba při operování drobných cév – tak, aby v nich krev mohla dál proudit. U nervů zase musí operatér spojit jednotlivé svazky vláken. To vše nitkou tenkou jako lidský vlas, s pomocí jemných nástrojů a pod mikroskopem. „Jako mikrochirurg mohu přišít zpět prsty nebo celou ruku, jindy k rekonstrukci chybějícího prsu používáme tkáně z břicha bez nutnosti implantátu. A při své praxi na Taiwanu jsem se naučil přenášet prsty z nohy na místo chybějících prstů ruky,“ vypráví lékař. A vzpomíná na to, jak si taiwanský „Mistr“, profesor Fu-ChanWei, vybíral mladé lékaře do svého týmu: „Nechal je jídelními hůlkami přebírat drobná zrnka.“
Se šavlí i se skalpelem
Podobné dovednosti uplatňuje doktor Bayer i při šermu, který je jeho velkým koníčkem. Věnuje se mu asi deset let. „Začínal jsem s historickým šermem italským rapírem. Pak jsem se věnoval sportovnímu šermu. Střídal jsem kord a šavli. A nakonec jsem se vrátil k historické šavli. Ta mě teď baví nejvíc,“ vypráví.
Šermíře i chirurga spojuje uvolněná ruka. „Kord stejně jako skalpel musí pružně vnímat odpor tkáně nebo soupeřovy čepele. Tlačit na pilu je i tady velká chyba,“ porovnává. Jako chirurgovi mu pomáhá dobrá fyzická kondice získaná sportem. Ta se hodí hlavně při delších operacích. „Nejdéle jsem operoval pacienta s těžkým úrazem ruky – deset hodin bez přestávky,“ uzavírá doktor Bayer.
