Češi nejsou připraveni na možnost vážného úrazu, vůbec ji neřeší jeden ze tří. Ti ostatní do značné míry spoléhají na pomoc partnera či vlastní úspory. V případě odškodnění za úraz lidé netuší, na co mají právo – jen každý druhý ví o kompenzaci sníženého společenského uplatnění, které přitom z odškodného tvoří nejvyšší částku. Pokud mají lidé říci, jakého druhu úrazu se bojí nejvíce, 42 procent respondentů uvádí vážné obavy z dopravní nehody. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Vindicia.
Více než třetina Čechů nijak dopředu neřeší možnost vážného zranění. Buď se otázkou vůbec nezabývali, nebo spoléhají na to, že peníze získají z pojištění viníka či zaměstnavatele. Každý šestý také tvrdí, že se o něj v nejhorším postará partner. „Alarmující je domněnka, že mají lidé naspořenou dostatečnou částku, aby jim případné zranění pokryla. Při vážném zranění totiž hovoříme i o několikaměsíčním výpadku příjmu a nákladech na léčbu,“ varuje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se zabývá odškodněním. Na své úspory přitom spoléhá každý desátý.
Lidé nevědí, na co mají v případě odškodnění právo
Ohledně odškodného za úraz panuje řada mýtů, lidé netuší, které položky reálně zahrnuje. „90 procent správně říká, že odškodné zahrnuje bolestné a náhradu ušlé mzdy. Ale už jen polovina respondentů ví, že má v případě úrazu právo na kompenzaci ztížení společenského uplatnění. To přitom zpravidla bývá daleko vyšší než právě bolestné. Odráží totiž to, jaké dopady má úraz na další život poškozeného, vyzdvihuje Beck. Češi také často nevědí, že odškodnění zahrnuje doživotní renty či náhradu hmotné škody. Každý desátý se zato mylně domnívá, že má nárok na ozdravné pobyty v zahraničí, odpisy z daní či placení školného pro děti na soukromé škole.
V případě nespravedlnosti se ozveme, tvrdí Češi. Skutečnost je jiná
Pokud lidé cítí, že se jim stala nespravedlnost, případně se cítí být poškozeni úředním postupem, vždy se brání. Tvrdí to sedm respondentů z deseti. Skutečnost však bývá odlišná. „V praxi se bohužel často setkáváme s tím, že lidé cítí přílišný respekt vůči oficiální instituci. I když je právo na jejich straně, nebrání se a nehledají alternativní cesty. Potvrzuje to skutečnost, že se dva lidé ze tří plně spoléhají na verdikt lékaře a nezpochybňují ho,“ říká Beck.
Zdůrazňuje, že právě u posudkových lékařů, jejichž zpráva má odškodnění zásadní vliv, může alternativní posudek znamenat absolutně odlišné posouzení následků úrazu, a následně daleko vyšší odškodnění. „Jedná se přitom často o rozdíl v řádu statisíců. Rozhodně tedy stojí za to chtít i alternativní lékařský verdikt,“ shrnuje Beck.
Největším strašákem jsou dopravní nehody
Češi se v průzkumu zamýšleli i nad tím, jak moc se bojí, že se právě jich bude týkat nějaký druh úrazu s možností následného odškodnění. „Suverénně nejvíce se lidé obávají dopravních nehod, 42 procent respondentů uvedlo, že z nich má velký strach. Uvědomují si totiž, že zatímco všude jinde se mohou ochránit vlastní opatrností, na silnici jim může ublížit nezodpovědný řidič,“ vysvětluje Beck. Jen každý pátý se velmi obává zranění při pádu na chodníku nebo pracovního úrazu. Nejmenší obavy pak mají z úrazu ve škole, na sportovišti či z pochybení lékařského personálu.
