Akce I (Vajíčko). Tak se jmenuje unikátní obraz Mikuláše Medka s modrou ženskou postavou z let 1955–56. Už 6. června 2019 od 16 hodin ho na své 10. aukci v zahradě vily v Praze-Bubenči nabídne aukční dům Arthouse Hejtmánek. Dílo s vyvolávací cenou 8 milionů korun je prvním ze dvou jedinečných Medkových obrazů, na nichž malíř zachytil ženu v modré barvě – tajemnou krásku bez úst, s magickým okem, graciézním tělem a plochými špičatými vlasy, rozbíjející vajíčko. Druhý z „modrých“ obrazů, dlouho nezvěstné dílo s názvem Akce II (Vlna) z roku 1956, byl nedávno vydražen ve Spojených státech v přepočtu za 24,4 milionu korun, a stal se tak nejdražším dílem české poválečné moderny.
Podobně jako rekordně prodaný obraz Akce II (Vlna), který už z Floridy doputoval do sbírky soukromého českého sběratele, i obraz Akce I (Vajíčko) byl do České republiky přivezen z USA, kde zdobil obývací pokoj jednoho newyorského bytu. Na nového majitele teď čeká stejně jako zhruba 150 dalších obrazů a uměleckých předmětů, které se na aukci u manželů Tomáše a Marie Hejtmánkových objeví. Celková vyvolávací suma všech položek přesáhne 20 milionů korun.
Obraz Akce I (Vajíčko) i další dražená díla si lze prohlédnout na předaukční výstavě od 20. května do 5. června 2019 v sídle Arthouse Hejtmánek v Goetheho ulici 2 v Praze 6, otevřeno bude denně od 10 do 18 hodin.
Dva modré unikáty Mikuláše Medka, konečně doceněného malíře
„Vydražení Medkovy Akce II (Vlny) teprve dvaadvacetiletým mladíkem, jedním z mých synů, jehož jsem k velkému údivu tamějších pořadatelů na aukci do Spojených států poslal, i následný převoz obou vzácných obrazů do Prahy byly rozhodně napínavé akce. Chystaná aukce Vajíčka je však může ještě překonat,“ usmívá se Tomáš Hejtmánek, majitel Arthouse Hejtmánek, který je na propojení obou Medkových děl se svým aukčním domem právem hrdý. „Náročný investor či sběratel by si koupi takového skvostu neměl nechat ujít: Vajíčko je vůbec prvním Medkovým obrazem s modrou postavou, jinak jsou všechny jeho figury většinou červené. Medek je momentálně nejdražším českým poválečným malířem a žádná podobná rarita od něj teď k mání není a ani nebude,“ míní Hejtmánek.
A co vlastně činí z obou děl na uměleckém trhu takovou vzácnost? „Originalita projevu, hloubka významu a nevšední spiritualita tvorby dělá z Mikuláše Medka malíře, který v dějinách české poválečné moderny nemá konkurenta,“ vysvětluje Hejtmánek. „Jeho život i jeho obrazy ovlivněné surrealismem působí jako výkřik. Je to sled opojení a pádů, kaleidoskop lidského utrpení, uměleckých pochybností, duševní trýzně i fyzické bolesti. Jeho tvorba je ohromující, nenapodobitelná, těžce vykoupená. Tvůrčí nezávislost a duševní sílu navíc Medek osvědčil i v době vlády komunistického režimu, který svobodnému modernímu umění nepřál a celá desetiletí tohoto mimořádného malíře důsledně pronásledoval nejrůznějšími zákazy a omezeními,“ líčí Tomáš Hejtmánek.
Čapek, Sudek, Špála i Loos
Aukce v zahradě vily Marie a Tomáše Hejtmánkových, zaměřená také na starožitnosti, nábytek a design, nabídne i další vzácné položky.
Z české moderny je to ještě obraz U pultu (1933) Josefa Čapka, vyvolávaný od 3,5 milionu korun a vzácná krajina Václava Špály Berounka a kopce z roku 1925, dražená od 2,2 milionu korun. Krásnou ukázku francouzského post-impresionismu představuje obraz Útesy v Étretat (1901) Gustava Loiseaua, začínající na 700 000 korunách.
Staré umění zastupuje například Svatá rodina s andělem z poloviny 16. století od následovníka vlámského mistra Pietera Coecke van Aelsta (od 450 000 korun) nebo Davidův návrat a triumf s hlavou Goliáše z přelomu 16. a 17. století od neznámého mistra (od 320 000 korun).
Vysokou úrovní se pyšní u Hejtmánků díla na papíře. K těm patří Zátiší s mušlí, černobílá fotografie Josefa Sudka z roku 1961, opatřená autorovým humorným blahopřáním na zadní straně: vyvolávat se bude od částky 100 000 korun. K zajímavostem patří faksimilie skicáků a originální grafika Pabla Picassa Jezdec (1921) z významné sbírky profesora Diviše (od 100 000 korun) či kresba Josefa Preissiga z roku 1905, pocházející ze sbírky podnikatele a mecenáše Jindřicha Waldese.
Zájemcům o nábytek nabídne aukce elegantní párové etažéry ve styku biedermeieru (od 130 000 korun) či židli Fan-back (1908) navrženou Adolfem Loosem – její variantu pak Loos použil v interiéru Müllerovy vily či plzeňském bytě manželů Vogelových. Startovat bude na 20 000 korunách.
Design reprezentuje skleněná dóza ve tvaru vejce (1921), kterou pro sdružení Artěl navrhl významný český malíř Václav Špála (od 20 000 korun). K výrazným položkám patří i glazovaná kubistická váza (1914) a měděná stolní lampa (1920), obě od Vlastislava Hofmana, jejichž vyvolávání začne od 180 000 a od 130 000 korun.
Ze soch se o zájem dražitelů bude ucházet objekt Vajíčko (1976) od Karla Malicha s vyvolávací cenou 800 000 korun a dále práce významného českého sochaře Jiřího Seiferta, jemuž – při příležitosti jeho právě probíhající výstavy v Muzeu Kampa – vydali manželé Hejtmánkovi obsáhlou monografii. O Seifertův Ptačí kámen a jeho Tři mramorové sochy (vše z 90. let 20. století) se začne licitovat na částkách okolo 30 000 korun. Kvalitní sochařskou kolekci doplní Symfonie Josefa Mařatky z 20. let minulého století (od 120 000 korun) či plastika Francouzský starodružník (1924–25) významného kubistického sochaře Otto Guttfreunda (od 70 000 korun).
Víte, že…?
Arthouse Hejtmánek se jako jedna z mála aukčních síní v Čechách neorientuje jen na klasickou aukční nabídku umění, spočívající především v prodeji obrazů. Vždy tu nabízejí i cenné předměty z oblasti uměleckého řemesla a designu. Přestože síň působí na trhu jen šest let a letos pořádá svou teprve 10. aukci, obratem se zařadila mezi pět nejvýznamnějších aukčních domů u nás a její význam roste i v evropském a světovém kontextu. Celkem se zde už vydražila díla za více než 481 milionů korun.
V Arthouse Hejtmánek už padla řada aukčních rekordů: zatím nejdráže prodaným dílem tu byl v roce 2017 velkoformátový obraz Praha (1936–1937) Oskara Kokoschky, vydražený zájemcem na telefonu za víc než 52 milionů korun (cena je uvedena včetně aukční provize).
Autorského maxima se u Hejtmánků dočkal i Karel Malich, Adolf Loos, Jiří Sopko, Magdalena Jetelová, Jiří Kolář, Bedřich Stefan, Ivan Konstantinovič Ajvazovskij, Boris Grigorijev, Johannes Spilberg, Otakar Švec, Max Oppenheimer, Bohumír Matal, František Urban, Jan Honsa, Ota Janeček, Jaroslav Hněvkovský, Vlaho Bukovac a mnoho dalších.
Arthouse Hejtmánek, vedený manželi Tomášem a Marií Hejtmánkovými, funguje také jako soukromá výstavní galerie, orientovaná na méně známé či dosud neprávem opomíjené umělce. Výstavu tu měl například vynikající český sochař Josef Horejc, jehož je Tomáš Hejtmánek celoživotním vášnivým sběratelem. Svou tvorbu zde na své první samostatné výstavě představil i Milan Beránek (1936), pozoruhodný výtvarník a sochař, signatář Charty 77. V plánu je také výstava Jaroslava Verise (Zamazala).
