Po vlastním podnikání touží dva z pěti studentů. Skutečně se jich odhodlá ale jen pár. Byznys je pro mladé lidi velkou neznámou a nechtějí riskovat. Jakýkoli samostatný projekt už během studia, i ten nevydařený, je přitom podle kariérových poradců cennou praxí.

Loňské šetření Hospodářské komory ukázalo, že ve svém volnu pracuje 60 procent vysokoškoláků. Podnikání se věnuje maximálně osm procent z nich. „Vlastní podnikání je přitom zkušenost, která vydá za několik teoretických kurzů. Student se může přímo realizovat v oboru, který ho zajímá, a neztrácet čas po brigádách. Ještě čerstvou teorii ze školy snadněji propojí s reálnými pracovními případy. Naučí se efektivně komunikovat s klienty, řídit zakázky, čas, lidi. Pochopí a osvojí si dovednosti, které bude zúročovat celý svůj profesní život. A pokud by se podnikání nepovedlo, jako student si včas utřídí, kam chce směřovat, zda mu víc sedí vlastní projekty, anebo kariéra zaměstnance,“popsala Petra Drahoňovská, koučka znevýhodněných mladých lidí v projektu Samsung Tvoje šance.

V pilotním ročníku projektu rozjel své podnikání ani ne 18letý Luboš. Projekt individuálního doučování Pětky do koše řídil 18 měsíců. „Chtěl jsem dělat něco, co by mě bavilo, a být finančně nezávislý na rodičích. Impulsem k vlastnímu podnikání byla i špatná zkušenost s paní vedoucí na jedné z brigád. Neměl jsem o podnikání žádné představy, ale když jsem začínal vést tým lidí, pocit z neznáma byl celkem návyková dávka adrenalinu.Vzrušovala mě a naplňovala obavami zároveň. Budou klienti spokojeni s lektory? Budou lektoři spokojeni s mým jednáním? Odejdou ode mne? Podvádí mne?  Spousty otázek a na většinu nešlo získat odpovědi,“ vzpomínal Luboš na své začátky. Bylo to hektické podnikání a také kvůli zdravotním důvodům se rozhodl slibně rozjetý byznys před čtvrt rokem ukončit. Zůstal však sebevědomější a připravený realizovat další plány.

„Nevnímám se ani jako podnikatel. Pouze jsem vedl partu lidí, z nichž někdo získával zkušenosti k vysokoškolskému studiu, někdo zjišťoval, jestli by ho bavilo být učitelem, a někdo to dělal pro peníze. Projektem jsem žil. Nejhorší pro mne asi bylo přiznat si, že v takovém zápřahu, v jakém jsem projekt vedl, nemohu dlouhodobě pokračovat. Už delší dobu se ale chci zase do něčeho pustit, možná zase znovu rozjet to, co bylo pozastaveno, tentokrát trošku jinak,“připustil Luboš.

Obava z neúspěchu je hlavním důvodem, proč studenti s podnikáním raději ani nezačnou. V průzkumu Hospodářské komory ji uvedla více než polovina respondentů.Téměř dvě třetiny studentů přiznaly, že je odrazuje od podnikání nedostatek finančních prostředků, kolem třetiny pak jako překážku uvedlo legislativní požadavky a že jednoduše neví, jak na to. Podle čtvrtiny dotázaných je brzdí také fakt, že na to nejsou ze školy dostatečně připraveni. 

„Nastartování vlastního podnikání připomíná práci se strachem. Všichni o tom vědí, ale spousta lidí se toho bojí. Je to však dobrá cesta, jak se mimo jiné připravit na svět práce v blízké budoucnosti, jehož mottem bude změna, příležitost a nejistota.Z mé zkušenosti vidím, že práce ve firmách už dávno není o jistotě a stabilitě. Podnikání nás může připravit na způsob práce, který změní uvažování lidí o sobě a o práci,“míní psycholog projektu Samsung Tvoje šance Valery Senichev.„Na podnikání čistě kognitivně má hodně lidí, ale na zvládání stresu a nejistoty s tím spojené už není každý tolik stavěný. Díky vlastním projektům při škole student rychle zjistí, jestli na to stačí, případně se k byznysu vrátí později a začne ‚chytřeji‘. I s nevydařeným vlastním projektem jsou pak takto aktivní studenti zajímaví pro potenciální zaměstnavatele, kteří mohou ocenit jejich odvahu a zkušenosti,“dodal Valery Senichev.