Zbytečná provize, úplatky, neochota a netransparentní až diskriminační výběrová řízení mohou za zbytečné prodražování v oblasti dodávek ICT služeb a produktů jak do firemního, tak zejména do státního sektoru. V případě nákupu softwaru to platí dvojnásob, jak dokazuje nedávna kauza společnosti Microsoft. Přitom existuje efektivnější přístup a k dispozici jsou i další možnosti, které mohou firmám a institucím ušetřit nemalé finanční prostředky.
Není to tak dlouho, co společnost Microsoft dostala od amerického ministerstva spravedlnosti pokutu 25,3 milionů dolarů (576 milionů korun). Před několika týdny s verdiktem souhlasila, a to proto, aby urovnala obvinění z porušování zákona Spojených států namířeného proti korupci v zahraničí. Rozsudek padl kvůli uplácení vládních představitelů v Maďarsku a dalších zemích. Konkrétně šlo o to, že někteří pracovníci Microsoftu měli za úplatu dodávat software do státních institucí.
Maďarská divize Microsoftu prodávala softwarové licence se slevou prostředníkům, od kterých je následně za plnou cenu kupovaly vládní úřady. Prostředníci přitom peníze získané tímto způsobem používali mimo jiné k uplácení státních úředníků. Jde o jednu z mála kauz, kterou se podařilo nejen odhalit, ale také v ní padl trest.
Nové licence za úplatek vs. druhotné licence s úsporou
Tento exemplární příklad otevírá otázku, kde všude se ještě platí za dodávky ICT služeb zbytečně moc. Je nevhodné až nemorální, aby někdo vydělával na obchodech, a přitom je zbytečně prodražoval. Bohužel se tak děje nejen v ICT segmentu a víme to všichni. Důvody? „Zadavatelé výběrových řízení v dobré víře tlačí na všechny možné i nemožné podmínky při výběru dodavatelů služeb a produktů, ale neopodstatněně, a tak zbytečně explicitně poptávají nový software, dá se říct od konkrétních dodavatelů. Samozřejmě by ho měli podle zákona získat za co nejnižší cenu. To se ve většině případů nestává, naopak se na dodávce může ‚přiživit‘ někdo jiný, tak jako v kauze s Microsoftem,“prozrazuje Patrik Sodoma, Sales Director for Czech Republic ze společnosti SoftwarePro a dodává: „Často se u výběrových řízení setkáváme s různými podmínkami. Za tu nejabsurdnější považujeme požadavek být Microsoft Licensing Solution Partnerem. Takových je v celém Česku pouze osm, což je asi stejné, jako kdybyste kupovali nové auto a svůj výběr zúžili pouze na výrobce, kteří mají ve svém logu zvíře.“
V případě státních zakázek by vždy podle zákona měla být měřítkem pořizovací cena, což v konečném důsledku sami zadavatelé komplikují podmínkami výběrových řízení, protože se jich ve většině případů může účastnit pouze malý okruh dodavatelů. Tím pádem mohou o to snadněji vznikat podobné případy a „kamarádství“ mezi zadavatelem a dodavatelem. „Pokud se už kvůli podmínkám výběrových řízení pravidelně účastní pouze pár dodavatelů, mohou se v budoucnu, byť nepřímo a nedopatřením, podpořit podobné scénáře i jinde, kvůli menší konkurenci. Kde totiž neexistuje konkurence, vzniká monopol a také prostor pro výmysly,“říká Patrik Sodoma. V případě softwarových licencí přitom existuje řešení, jak se tomuto vyhnout, získat software mnohem levněji, a přitom za transparentní cenu. To všechno, a ještě více nabízí trh s druhotnými softwarovými licencemi.
Software se dnes dá nakoupit chytře
Tuzemská státní správa, ale i komerční sektor totiž může s výraznou slevou a zcela legálně nabýt licence k operačním systémům, kancelářským balíkům, serverovým produktům a dalšímu softwaru. Trh s druhotnými licencemi firmám ušetří až 70 % výdajů za pořízení softwaru. Nejde přitom pouze o dodávku licencí, ale i jejich zpětný odkup. Po analýze využívaného softwaru ve firmě dojde k identifikaci licencí, které se nevyužívají, a následuje jejich výkup. Jde o optimalizaci poskytující firmám nemalé finanční prostředky navíc.
Tato možnost přináší i další benefit v podobě toho, že služba identifikuje optimální model licencování softwaru na míru potřebám firmy (například kombinace licencí nových, použitých a předplatného modelu) tak, aby získala nejen volné finanční prostředky, ale své výdaje za software vhodně optimalizovala. „Není tak nutné tlačit na potenciální dodavatele při výběrových řízeních a chtít pouze nový software. Chytrou úpravou lze nechat zapojit také společnosti, které umí dodat nejen nové licence. Dobře promyšlenými nákupy je možné ušetřit i na nových licencích, pokud je opravdu koncovému zákazníkovi poskytnutá sleva, kterou získal obchodník. Zcela opačně tomu bylo v případě kauzy v Maďarsku, kdy byla sleva rozdělena mezi úředníky, zaměstnance Microsoftu a prodejce,“dodává závěrem Patrik Sodoma.