Nová právní úprava energetické náročnosti budov, kterou nařizuje evropská směrnice, si již od příštího roku vyžádá řadu novinek. Počínaje rokem 2020 by měly být všechny nové budovy včetně rodinných domů postavené v zemích EU energeticky téměř nulové. Tuto povinnost pak splňují především tzv. pasivní a nízkoenergetické domy, které mají minimalizovanou spotřebu energie, zejména na vytápění a ohřev vody, ale i na chlazení, úpravu vzduchu větráním a klimatizací i energii na osvětlení. Nové zákony se dotknou i majitelů stávajících nemovitostí, kteří při prodeji budou muset prokázat energetickou náročnost budovy. 

Co je pasivní a nízkoenergetický dům?

Pasivní dům využívá pasivní tepelné zisky v budově, a to jak vnější ze slunečního záření, tak vnitřní vyzařující ze spotřebičů, ale i z lidí. Důležitým prvkem celého systému je kvalitní izolace, díky které takto získaná energie neuniká, ale naopak je dále využívána. Pokud pohlížíme na samotná čísla, pak certifikovaný pasivní dům musí splňovat několik požadavků, což je především spotřeba energie na vytápění a celková spotřeba energie na provoz, včetně všech domácích spotřebičů. 

„Dalším požadavkem na pasivní dům je tzv. neprůvzdušnost budovy související s rychlostí výměny vzduchu v budově. Nízkoenergetický dům pak musí splňovat podobné nároky, ale v menší míře. Zpravidla potřebuje větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, což ve výsledku znamená podobnou počáteční investici, ale dražší provoz než u pasivního domu,“ říká Jiří Bonk ze stavební společnosti Wirtuuu. 

Kde v domě ušetřit nejvíce energie? Pomoci mohou solární panely

V rámci české legislativy se energetická náročnost budov musí v průměru snížit zhruba o 10 – 20 %. Hlavním zdrojem tepelných ztrát a úniku energií v rodinných domech je většinou samotný plášť budovy. Zde dochází k největšímu plýtvání, které pomůže eliminovat kvalitnější řešení izolace. U hotových staveb pak pomůže dodatečné zateplení, které sníží úniky tepla až o desítky procent. Energetické ztráty mohou vznikat také v okolí oken, dveří, světlíků nebo světlovodů. Zde je pak nutná izolace a využití kvalitních materiálů. Energii si také můžete díky fotovoltaice vyrábět sami a být alespoň zčásti energeticky soběstační. „Panely lze umístit na střechu domu a finanční pomoc s pořízením fotovoltaické elektrárny můžete získat i s využitím státní podpory z dotačního programu Nová zelená úsporám,“ říká Jan Kovalský, člen představenstva Energie ČS.

Fotovoltaiku nabízejí i některé přídavné produkty či stavební prvky, které tak řeší vlastní spotřebu nebo výrobu dodatečné energie. Jedním takovým řešením mohou být například kombinované světlovody, které přes den využívají ke svícení přirozené sluneční světlo a večer nebo v noci svítí pomocí úsporných svítidel, na jejichž energii využívají právě vlastní solární panely. „Kromě klasických světlovodů, které šetří energii pouze přes den, jsou na trhu i speciální světlovody, tzv. Lightway Sunflower, které jsou navíc vybaveny solárními panely. Ty přes den vyrábí a skladují elektřinu ze slunce, čímž umožňují svítit pomocí žárovek instalovaných v tubusech světlovodů také za tmy,“ říká Jakub Brandalík ředitel společnosti Lightway.