Špatné počasí, dřívější stmívání, častější nemoci, moc nebo málo modrého světelného spektra – to vše vede během podzimních a zimních měsíců ke špatné náladě u většího množství lidí. Ti často tvrdí, že trpí depresí. Odborníci ale termín podzimní deprese neznají.

Podzimní splíny jsou často zaměňovány za deprese. Většinou ale o depresivní stavy nejde, jedná se o sezónní záležitost projevující se pocity smutku, podrážděnosti nebo únavy. „Na rozdíl od depresivní nálady, která se čas od času objeví u každého a souvisí například se špatným počasím, je deprese velmi závažné duševní onemocnění, jehož léčba je poměrně zdlouhavá a vyžaduje pomoc odborníků. Depresivní stavy v krajním případě mohou vést až k sebevraždě a rozhodně nejsou vyvolány ročním obdobím. Žádné podzimní splíny na člověka na podzim nevyskočí jako klíště, pouze dojde k zesílení už probíhající deprese. Hodně Čechů se pak uchyluje ke zdánlivě rychlému řešení v podobě léků. To je ale velký omyl, léky problém nevyřeší, jen jej utlumí. Světoví psychoterapeuti mají už mnoho desetiletí náskok a přináší vhodnější řešení, než je braní antidepresiv,“vysvětlil hypnoterapeut Libor Činka.

Podíl na častější špatné náladě má kromě hektického životního shonu před Vánoci i redukce denního světla a tím způsobená změna biologických rytmů. S úbytkem světla také tělo začíná produkovat větší množství melatoninu – jednoho z nejdůležitějších spánkových regulátorů. „Nedostatek spánku podporuje sklony k depresím, úzkostným stavům, problémům s pozorností, pamětí a má vliv na celkové zhoršení mozkových funkcí i oslabení imunity,“ popsal Libor Činka. 

Špatná podzimní nálada může být ovlivněna i nedostatkem pohybu venku. I ten může regulovat produkci melatoninu. Pravidelným pohybem venku se totiž člověk cíleně vystavuje světlu ve vyšší intenzitě. „Jednou z metod, jak zaplašit podzimní chmury, je pohyb. Ideální může být chůze v přírodě, nordic walking, jóga nebo pilates. Každý ale ať si vybere aktivity, které mu dělají radost. Špatnou náladu zažene obyčejný úsměv, ale i vzpřímené držení těla. Existují studie o tom, že pokud se člověk usměje, jeho endokrinní systém začne vylučovat hormony štěstí i přesto, že to tak v danou chvíli necítí. Za několik málo okamžiků se tak bude cítit lépe doopravdy. Totéž umí zařídit i vzpřímená pozice těla. Chce-li se člověk cítit lépe, měl by dávat pozor na choulení v ramenou, které na náladě nikdy nepřidá,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Kvůli zhoršující se náladě vyhledává stále větší množství lidí pomoc odborníků. „Základem každé správné a účinné terapie je komunikace. Krátké několikaminutové konzultace u psychiatra a následné předepsání léků problém nevyřeší, pouze jej utlumí a posunou na pozdější dobu, problém v podobě špatné, až depresivní nálady se pak může objevit v ještě větší intenzitě. Klíčem k řešení je systemická psychoterapie, která může být zásadně urychlena pomocí hypnoterapie a Ericksonovského přístupu, který spočívá v nalezení minulých zdrojů řešení uložených v podvědomí. Neustálé točení se v depresivních myšlenkách – ruminace, která vytváří deprese, stabilizuje a následně zintenzivňuje nespokojenost, snižuje sebevědomí či možnost řešení problémů v práci i soukromí – není řešitelná žádným medicínským ani psychologickým způsobem. To je doména hypnoterapeutů, kteří detailně studují myšlení. Hypnoterapie je schopná proniknout nejhlouběji do nitra psychiky a překonat problémy podobně, jako odvirování počítače vede k nastolení správné funkce,“ řekl Libor Činka.