Využití krizové linky důvěry se v době nouzového stavu zvýšilo zhruba na dvojnásobek. Klienti většinou využívají spojení přes chat nebo telefon. Slyšíme trápení, která se týkají vztahů s nejbližšími, ale mnozí lidé řeší zhoršení svého psychického stavu z nejistoty dnešních dní.
Na začátku nouzového stavu si možná někteří z nás říkali, jak díky práci z domu, bude konečně čas si například přečíst knihu, podívat se na film, dobře se vyspat, odpočinout si, ale realita je většinou jiná.
Být doma 24 hodin denně se všemi členy rodiny se může stát výzvou. Zvládat pracovní povinnosti, děti připravovat do školy, zajistit chod domácnosti včetně pestrého a vyváženého jídelníčku, děti zabavit a až na menší procházky se nikam z domu nevzdálit, může po týdnech doma být opravdu těžký útok na psychické zdraví. Navíc vyhlídka na zlepšení je prozatím v nedohlednu. Situaci neulehčuje ani strach o zdraví své či rodiny, existenční těžkosti, riziko ztráty zaměstnání nebo obava z toho, co vlastně bude v našich životech dál.
Kdo vlastně v tuto chvíli volá na krizovou linku důvěry?
„Naše linka je pro všechny věkové skupiny, takže komunikujeme s dětmi, dospívajícími, dospělými a seniory. Pokud bychom se orientovali podle témat, se kterými se na nás lidé obrací, dalo by se říci, že nás oslovují tři základní skupiny,“ říká Hana Regnerová ředitelka Modré linky.
1. Lidé mající strach
První skupina jsou lidé, jejichž těžkosti souvisí se současnou situací – mají strach o sebe, své blízké, řeší konkrétní problém spojený s karanténou a tématem COVID-19. Často od nich slyšíme, že informace v médiích jsou nepřehledné či zahlcující.
2. Osoby s trápením bez vazby na koronavirus
Druhou skupinu představují kontaktující, kteří řeší osobní trápení bez viditelné spojitosti s nouzovým stavem. Nacházejí se v období života, které není příliš šťastné, ať již z důvodů vlastního vnitřního prožívání nebo kvůli vztahovým problémům. Potřebují se svěřit, vypovídat, chtějí radu, doporučení nebo názor nestranného člověka. „Lidé se stále častěji ptají, zda neotravují, když jejich obtíže nesouvisí s koronavirem, skoro jako kdyby neměli nyní právo na to cítit se špatně. Ale i když nás všechny sužuje celková situace, neznamená to, že individuální trápení přestanou existovat,“ vysvětluje Hana Regnerová.
3. Lidé s psychickými problémy
Třetí velkou skupinou jsou lidé, kteří mají nebo měli již nějaké psychické problémy. Mnozí z nich svůj stav zvládali, protože se léčili a byli v pravidelném kontaktu se svým terapeutem či psychiatrem. Vzhledem k současné nestandardní situaci a těžké atmosféře se u nich začínají znovu objevovat nepříjemné stavy, jako jsou strachy, úzkosti, deprese nebo se otvírají stará traumata. Proto na lince často řešíme sebepoškozování, problémy s jídlem či pocity méněcennosti a odcizení.
Co na krizové lince důvěry děláme?
Nabízíme naše služby po telefonu, Skypu či e-mailem nebo na chatu, aby na podobné náročné a zavalující pocity lidé nezůstávali sami. Prvním krokem pomoci je uvědomit si své trápení a připustit si, že je s ním potřeba něco udělat. Pak je nutné hledat svou cestu, jak se své těžkosti, bolesti či problému postavit, jak je vyřešit. A zde je čas pro sdílení s někým dalším, čas pro podporu od druhého člověka, možnost jeho nadhledu a nabídky následné pomoci.
„Když nám člověk zavolá nebo napíše, vnímáme to jako jeho velký krok k uzdravení či vlastní záchraně, vidíme za tím tu obrovskou motivaci se uzdravit či nepropadnout se do psychických problémů, i když on sám sebe mnohdy vidí jako neschopného a selhávajícího,“ dodává Hana Regnerová. „Snažíme se a hledáme možnosti, aby všechny podobné kontakty končily posílením člověka, že danou situaci zvládne nebo že ví, kam se obrátit, aby mu někdo pomohl,“ uzavřela ředitelka Modré linky a dodává, že není těžké zvednout sluchátko či přijít na chat nebo napsat e-mail, těžké je zůstávat na psychické bolesti a strasti sám. Modrá linka a i další linky důvěry v České republice jsou připraveny hledat s vámi cestu z trápení. Nemusíte na to být sami.