Aukční trh s uměním znovu ožívá a vedle internetových aukcí, typických pro letošní jarní sezonu, se opět začínají pořádat živé dražby. K těm nejnapínavějším patřila v úterý 7. července už XII. aukce v Arthouse Hejtmánek, která se už tradičně uskutečnila venku, v malebné zahradě aukčního domu v Praze 6 – Bubenči.
Nejdráže se prodal obraz Loďky v přístavu (1929) Jana Zrzavého, snová vodní scenérie s bárkami na kadeřavých vlnách: dílo bylo vydraženo za 3 224 000 korun. Nového autorského rekordu dosáhl u Hejtmánků Emanuel Kodet, Jindřich Halabala, Břetislav Benda i Josef Loukota. Výborně se prodávaly starožitnosti, užité umění a nábytek.
V aukci se vydražila díla za celkem 24 637 560 korun, úspěšnost aukce dosáhla téměř 80 %. Všechny ceny jsou už uváděny včetně aukční provize 24%.
Rozměrný olej Salome (1700), krásná práce vlámského malíře Abrahama Godyna, spolutvůrce fresek v Trojském zámku, byla hned v úvodu aukce vydražena za 496 000 korun.
Zájem dražitelů upoutalo plátno Benátky ve večerním světle (1849), nádherná velkoformátová práce Ludwiga Mecklenburga, pocházející z privátní sbírky hraběnky Julie Hartigové: prodáno bylo za 1 178 000 korun.
Obraz Jihočeská krajina (1942) Karla Černého se prodal za 1 054 000 korun. Milionovou hranici pokořila také zářivě barevná Kytice na Otavě (1935), vrcholná práce Václava Špály vydražená za 1 612 000 korun.
Nového aukčního maxima dosáhl u Hejtmánků Josef Loukota s půvabným obrazem Sedící houslistka (1902), vydraženým za rekordních 347 200 korun. Zimní krajinu u Mnichova (1903) neprávem zapomenutého malíře Rudolfa Béma odklepl licitátor za 111 600 korun.
Z významných autorů české poválečné moderny se zájemci utkali například o dvě reliéfní chiasmáže Jiřího Koláře: první z nich, Smrt košile (1973) dosáhla částky 198 400 korun, druhá, Smích vesmíru (1975) dokonce 446 400 korun.
K zajímavým položkám aukce patřil surrealistický olej Zlatá přilba (1985) Josefa Vyleťala: klenot českého surrealistického poválečného umění byl vydražen 450 864 korun.
Výborně se prodal také pastel Cestou z ráje (1994) Adolfa Borna, rychlými příhozy vyhnaný až do výše 421 600 korun.
Ze současné generace umělců zaujal Pasta Oner s obrazem Morning (2020) vydraženým za 186 000 korun. Svou aukční premiéru měl u Hejtmánků Martin Skalický, jehož objekt Hlava (2020) prodaný za 86 800 korun zdobil obálku aukčního katalogu.
K zajímavostem patří, že svého dosud nejlepšího prodeje v tuzemské aukci dosáhl v Arthouse Hejtmánek i Roy Lichtenstein se sérií tří barevných litografií As I Opened Fire (po r. 1966) – vydražily se za 58 280 korun.
Šaloun, Kodet, Filla i Halabala
Aukce dále nabídla kvalitní kolekci devíti bronzů, pocházející z dílny významného českého kovolitce Karla Bartáka, z nichž se za nejvyšší cenu, 235 000 korun, prodalo dílo Vstupující do vody (1930) Břetislava Bendy. Dosažená cena je zároveň novým autorským rekordem tohoto umělce.
Za 260 400 korun se vydražila unikátní dřevěná plastika Tvůrce a jeho sestra Bolest (20. léta 20. století) sochaře Františka Bílka.
Kupci nenechali ujít ani dvě položky ze sbírky Jiřího Wintera Neprakty. První, slavná bronzová váza Polibek od Ladislava Šalouna (1899) s těly líbajících se milenců se prodala za 235 600 korun, druhou, významnou mramorovou sochu Emanuela Kodeta Tvá láska, ženo, drtí (1908) získal zájemce v novém autorském rekordu za 744 000 korun.
Rekordního prodeje se dočkala ruská Ikona (okolo roku 1900) pocházející ze slavné stříbrnické dílny Chlebnikov, která vystoupala až na 396 800 korun.
Zájem byl rovněž o lampu a vázy Émila Gallého (obojí okolo roku 1900): lampa se prodala za 198 400 korun, půvabné vázy od téhož tvůrce pak vzápětí v rozmezí od 38 440 do 50 840 korun.
Licitovalo se také o ikonickou černo-bílou dózu s víčkem Krystal (1911) Pavla Janáka, od něhož se dražily i dvě kubistické vázy: první perla kubistického užitého umění se prodala za 235 000 korun, dvojice váz za 161 200 korun.
Z kategorie starožitného nábytku patřila k nejkrásnějším kusům secesní dřevěná lavice s nástavbou (okolo 1905) architekta Jana Kotěry za 60 760 korun, z dalších položek zaujal dražitele například intarzovaný Chebský kabinet (kolem 1700) za 409 200 korun.
Licitovalo se i o nábytek architekta Jindřicha Halabaly, jehož skleník Tulipán (kolem 1930) byl vydražen v novém autorském rekordu za 347 200 korun.
Z kolekce kombinovaných technik svedli dražitelé urputnou bitvu o kolekci sedmi párů děl Emila Filly, z nichž nejdražší dvojice, Zátiší s kytarou I. a II., dostáhla ceny 396 800 korun.
Od Josefa Váchala aukce nabídla vzácnou číslovanou bibliofilii Prostředníci (1933) s deseti autorskými grafikami – vydražila se za 322 400 korun.
