Biflování tradičního učiva není mezi současnými studenty populární. Zato se ale rádi učí z videí a pomocí praktických projektů. Rozmach zažívají rozvojové programy, v nichž mládež nalézá individuální přístup a piluje dovednosti „budoucnosti“.
Přístup mladých lidí ke vzdělávání se mění. Zatímco dřív v něm hrály nezastupitelnou úlohu školy, dnes je doplňuje široká nabídka neformálního vzdělávání v podobě on-line i off-line kurzů, workshopů a seminářů. „Cílem rozvojových programů není nahradit školní výuku, ale pomoci rozvinout ty schopnosti a dovednosti, které školy nemohou obsáhnout. V projektech studenti získávají zkušenosti, které se povětšinou ve školách neučí a které jim usnadní vstup na moderní trh práce – poznají lidi z praxe, objeví své silné stránky a ujasní si, v čem by se chtěli realizovat. To je téma, které většinu dospívajících trápí a role mentorů, ať už jde o učitele, lektora v kurzu, člověka z oboru, nebo kariérového kouče, je v tom zásadní,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR projektů společnosti Samsung, která už třetím rokem realizuje desetiměsíční program osobnostního a profesního rozvoje pro mladé Čechy a Slováky Samsung Tvoje šance #futureskills.
Průzkum mezi jeho absolventy nyní ukázal, že formální vzdělávání a titul považuje za důležité 60 procent z nich. Dva ze tří studentů pak vnímají roli učitele jako průvodce, bez jehož pomoci by se v množství informací snadno ztratili. „Průzkum dále odhalil, že ač jsou studenti digitálně zdatní a neustále on-line, distanční výuka jim nevyhovuje a kontakt s učitelem postrádají. Víc než třetina studentů označila učení se doma, pouze z knih a on-line zdrojů bez dalšího vysvětlení a souvislostí, jako dlouhodobě neudržitelné. To dokazuje, že navzdory předsudkům o digitální generaci, která si vystačí jen s technologiemi, se ve skutečnosti mladí lidé chtějí setkávat s ostatními, cítit osobní přístup a podporu učitele. Klasické interpersonální dovednosti jsou navíc velkou skupinou tzv. futureskills, které jsou pro úspěch ve společnosti klíčové a kterým se v našem projektu věnujeme,“ dodala Zuzana Mravík Zelenická.
Současná generace studentů se nejraději učí formou praktických cvičení a projektů (48 %), frontální výuka ve školách vyhovuje bezmála třetině (32 %). Informace přijímají převážně z videí na YouTube (88 %), o něco málo oblíbenými zdroji jsou pak seriózní on-line články (64 %) nebo recenze (60 %). Podcasty poslouchá více než polovina studentů. „Mladí lidé mají velkou chuť se vzdělávat, víc než kdy předtím si uvědomují váhu celoživotního rozvoje a vnímají, že už pět let starý titul častokrát není tím, co určuje profesionalitu. Biflování z učebnic ale často považují za povrchní a neefektivní. Jakékoli informace si umí najít na internetu. On-line doba však vyžaduje kritické myšlení a dovednosti, které technologie nezastoupí, jako je emoční inteligence, kreativita a analytické myšlení. V jejich zdokonalení mohou pomoci právě rozvojové programy, které se staly nedílnou součástí moderního vzdělávání,“ zdůraznila Lucie Mairychová, manažerka programu Tvoje šance #futureskills.
Mnozí středoškoláci připustili, že jim ve školách chybí individuální přístup a důraz na osobnostní rozvoj, praktické dovednosti – tzv. soft skills, a aktuální světová témata jako ekologie nebo proměny společnosti. „Právě propojení školních vědomostí s praxí, odkrytí nových obzorů a přiblížení diskutovaných témat, zkrátka příprava na ‚skutečný život‘, například ve formě kvalitního kariérového poradenství, to je deviza rozvojových programů, které lákají stále větší počty studentů. Aktivní mládež si uvědomuje význam školy, ale zároveň za svůj osobní rozvoj sama přebírá zodpovědnost a vyhledává možnosti neformálního vzdělávání, které zvyšují jejich kredity na pracovním trhu,“ poukázala Lucie Mairychová. Rostoucí obliba rozvojových projektů se ale netýká pouze studentů. Jejich programy stále víc využívají také školy a především aktivní učitelé. „Naše praktické programy, ve kterých studenti vedou vlastní podnikání, zdokonalují analytické myšlení a finanční gramotnost, loni začlenilo do běžné výuky 670 učitelů. Z toho 202 nově vyškolených, což je meziroční nárůst o 43 procent. Pedagogové se zajímají o možnosti ‚učení formou činnosti‘ a vítají příležitosti k propojení s podnikatelskou sférou. Loňský školní rok byl v tomto ohledu zlomový – koronakrize přinesla pozitivní posun směrem ke kombinovanému učení. Urychlila se digitální gramotnost učitelů a učinila je tak přístupnější k dalším rozvojovým programům a systémovým změnám ve školství,“ potvrdil Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která se věnuje programům pro rozvoj podnikavosti na českých školách.