Změny způsobené koronakrizí se na pracovním trhu v loňském roce projevily téměř okamžitě. Pracovní pohovory se takřka ze dne na den přesunuly do on-line světa, rapidně vzrostl počet lidí pracujících z domova, zvýšila se nezaměstnanost, ubylo fluktuantů. Další významné změny se ale na trhu práce projeví až letos.
Koronakrize otočila pracovní trh naruby a značně ovlivnila oblast pracovních pohovorů. „Změny se pochopitelně dotkly i náboru nových zaměstnanců. Pracovní pohovory se takřka ze dne na den staly součástí on-line světa. Podle našeho průzkumu z loňského července hledalo nové zaměstnance 26,5 procenta firem prostřednictvím on-line pohovorů, odhadujeme, že koncem roku to bylo 38 procent. V letošním roce jejich počet ještě vzroste, předpokládáme, že počet firem využívajících on-line pohovory se přehoupne přes 50 procent. V minulosti se pracovní pohovory realizovaly on-line formou pouze výjimečně, nyní jsou už standardem.Je ale třeba pamatovat na to, že on-line pohovory nejsou vhodné pro každou pozici, například pro řemeslné obory, kdy je třeba ukázat zručnost uchazeče, nejsou ideální, a že na úřadech práce stoupá počet nezaměstnaných ve věkové kategorii 50+, kteří nejsou v on-line světě tolik obratní. Náboráři tak budou muset v letošním roce hledat alternativy, jak i lidem z těchto skupin efektivně nabízet volná pracovní místa,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhla v listopadu 2020 nezaměstnanost 3,8 procenta. Práci hledalo celkem 274 526 lidí. Jejich počet podle personalistů v roce 2021 ještě vzroste. „I v roce 2021 předpokládáme pokračování masivního propouštění lidí z gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu. Tito lidé nyní hledají práci ve službách, logistice, administrativě či zákaznické podpoře. Koronakrize téměř zastavila přirozenou fluktuaci – počet lidí, kteří jsou ochotni v současné době změnit práci, byť jim jsou nabízeny lepší platové podmínky, se výrazně snížil, proto v roce 2021 ubude ‚přetahování‘ zaměstnanců mezi firmami. Lidé se drží jistot, koronakrize změnila jejich priority – stabilita pracovní pozice na úkor ohodnocení,“popsala současný stav na trhu práce Olga Hyklová.
Fenoménem loňského roku se stala práce z domova. Zatímco v roce 2019 využívala home office v České republice jen čtyři procenta pracujících, tedy zhruba 206 tisíc lidí, kvůli opatřením proti šíření koronaviru jejich počet vzrostl na 35 procent. V roce 2021 se jejich počet ještě zvýší. „Trend práce na dálku bude pokračovat i v letošním roce. Změní se pracovní vztahy mezi zaměstnanci, budou více zaměřené na vzájemnou spolupráci, lidé si začnou více vážit společně stráveného času s kolegy, což se promítne do firemní kultury. Podle průzkumu dvě pětiny lidí, kteří pracují z domova, postrádají pravidelný kontakt s kolegy. Lidé, kteří byli zvyklí chodit několik let do kanceláře, se mohou cítit frustrovaní. Chybí jim běžný kontakt s lidmi, ať už jde o komunikaci s kolegy, nebo třeba jen to, že se s lidmi potkávají cestou do práce. Někomu také může chybět slovní hodnocení jejich práce, jejich pracovní náplň jim může začít připadat zbytečná, ztrácí motivaci a může u nich dojít k syndromu vyhoření. Na to vše musejí být v letošním roce zaměstnavatelé připraveni a nabízet svým zaměstnancům možnosti, jak s kolegy komunikovat a virtuálně se potkávat,“ řekla Olga Hyklová.
Začátkem roku 2021 nabyla účinnosti část zákona, který novelizuje zákoník práce. Novela přináší několik změn v různých oblastech pracovního práva, jednou z nich je zavedení institutu sdíleného pracovního místa. „Cílem úpravy je vyjít vstříc znevýhodněným zaměstnancům, jako jsou například rodiče s malými dětmi, kteří mají zájem pracovat na kratší pracovní dobu a přitom flexibilně. Na jednom pracovním místě se vystřídá více zaměstnanců, všichni mají kratší pracovní dobu a stejný druh práce. Zaměstnanci si sami rozvrhnou pracovní dobu směn po vzájemné dohodě. Souhrn délky týdenní pracovní doby na jednom sdíleném pracovním místě však nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby. Zavedení institutu sdíleného pracovního místa do českého pracovního práva je zcela jistě pozitivní krok, v současné úpravě ale představuje výhody spíše pro zaměstnance. Je tedy otázkou, zda bude tento typ úvazku přitažlivý i pro zaměstnavatele. Určitou motivací může být poskytnutí příspěvku pro zřízení sdíleného pracovního místa, které avizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétní podoba příspěvku však není prozatím známa,“řekla Olga Hyklová.
Koronakrize přinesla na pracovní trh i řadu pozitiv a inovací. „Mezi pozitiva, na která poukázala koronakrize, se zcela jistě řadí schopnost zaměstnanců dobře a samostatně pracovat na dálku. Vzniklá situace poukázala na angažovanost a solidaritu mezi zaměstnanci, vedla k urychlení digitalizace. V mnoha případech došlo ke zjednodušení chodu firem, firemních procesů, zploštily se firemní struktury, celkově se zefektivnila komunikace a zrychlily se rozhodovací procesy napříč firmou. Došlo i k růstu důvěry mezi zaměstnanci a manažery,“vyjmenovala Olga Hyklová.
Díky přesunu mnoha zaměstnanců z kanceláří na home office ušetřily firmy v loňském roce na nákladech. Některé praktiky se tak stanou běžnou součástí firemního života už natrvalo. „Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců ušetří měsíčně desetitisíce. V našem průzkumu například přes 30 procent firem uvedlo, že zavedením práce z domova ušetřily na hrazení cestovních nákladů, 32 procent respondentů uvádí, že jim klesly náklady za používání tiskáren, stejné procento ušetřilo na občerstvení pro zaměstnance a 21 procentům firem klesly náklady za energie. Velká část komunikace se přesunula do virtuálního prostoru, je to začátek efektivní, úsporné a rychlé komunikace. Pracovní cesty nahrazují Teamsy nebo Zoom, cestovat kvůli hodinovému jednání přestává firmám dávat smysl, lze tedy předpokládat, že pracovních cest rapidně ubyde i po uvolnění opatření,“uzavřela Olga Hyklová.