Jaké hrozby nám mohou zkomplikovat život v letošním roce? Reálné jsou ekonomické problémy plynoucí z recese ekonomiky a oslabení koruny, dále riziko ztráty zaměstnání a dostatečného příjmu a do třetice také rostoucí kyberkriminalita.

Riziko oslabení koruny

Pokud se vývoj pandemie nezlepší, může to přinést další ekonomické problémy a negativní scénáře, jako je oslabování koruny. Kurzy měn malých otevřených ekonomik negativní vývoj koronavirové pandemie může výrazně oslabit. Česká koruna není výjimkou a mezinárodní kapitál se v obdobích zvýšené nejistoty stahuje a míří do bezpečnějších vod. Pro běžného člověka to pak znamená, že ztrácí hodnotu svých peněz. Jako příklad můžeme uvést, že při negativním vývoji kurzu koruny nebudeme mít dostatek prostředků na zahraniční dovolenou, pokud by se na ní už případně dalo již vyrazit, ale třeba ani například na studia dětí v zahraničí.

Ztráta dobrého zaměstnání a dostatečného příjmu

V nastupující krizí a pandemií ovlivněné ekonomice přichází také růst nezaměstnanosti. A nejde jenom o to, že by lidé nenašli rychle jinou práci, ale mnoho z nich bude těžko hledat zaměstnání, kde je přijmou ihned, a navíc se stejně vysokou mzdou, jako předtím. To může mít za následek neschopnost splácet své závazky. Pokud rodiny nemají finanční rezervu, která minimálně po dobu šesti měsíců pokryje pravidelné splátky hypotéky či dalších hlavních závazků, nastává problém. „Z našich průzkumů plyne, že velké množství Čechů dostatečnou rezervu nemá a při výpadku příjmu by mělo až 63 % lidí potíže se splácením svých závazků a pokrytím běžných výdajů,“ říká Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny.

Posilující kybernetické nebezpečí

Nejistá doba přeje také internetovým útočníkům, kteří jsou stále agresivnější a vynalézavější. Cílené vyděračské e-mailové útoky v minulém roce dosáhly nové úrovně a letos budou bezesporu pokračovat. S největší pravděpodobností poroste jejich četnost a díky nevědomosti a lehkovážnosti uživatelů se útočníci často velmi snadno dostanou k cenným přístupovým údajům či informacím. Kybernetičtí útočníci dokáží totiž neustále vymýšlet nové triky a příběhy pro ošálení běžných uživatelů. Ale také více používají i nejmodernější technologie. „Rychlý vývoj technologií a umělé inteligence umožňuje internetovým šmejdům jednodušeji vytvářet podvržené e-maily, které se tak mohou tvářit ještě autentičtěji. A pokud se uživatel nechá nachytat, útočník pak může získat cenné přístupové údaje či identitu a následně odcizit nemalé finanční prostředky,“ říká Michael Grafnetter z Počítačové školy Gopas.