Špinavé průchody a zašlé fasády jsou na jaře mnohem viditelnější, což ještě více umocnila letošní tuhá a na srážky vydatná zima. Špinavé zdi ale také škodí našemu zdraví, protože se v nich drží vlhko, různé nečistoty, plísně a mikroorganismy, které se dostávají do vzduchu a způsobují alergie či mohou být dokonce karcinogenní.

Špíně se nejvíc daří na vlhkých místech

„Fasády a zdi jsou po letošní zimě často vlhké a drží se v nich nečistoty a různé mikroorganismy. Ty se následně dostávají do vzduchu a způsobují alergie či mohou být karcinogenní. Vdechují je nejen kolemjdoucí, ale dostávají se větráním do okolních bytů nebo kanceláří,“ vysvětluje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Zdi, které jsou orientovány na severní či západní světovou stranu nebo jsou v přímé blízkosti vegetace, mohou být navíc napadeny řasami, houbami a plísněmi. V těchto místech se jim daří, protože stěny jsou zde mimo dosah slunečního záření a hůře po zimě vysychají.

Čištění ulic nestačí

Přestože má mnoho měst nastavená pevná pravidla pro čištění komunikací a stroje do ulic vyjíždějí pravidelně hned několikrát do roka, jen to samotné pro čistá města nestačí. Jde totiž pouze o částečné řešení problému. Fasád domů, omítek ani průchodů a podloubí se zpravidla toto čištění komunikací netýká. K čištění zašlých zdí, fasád či podloubí je potřeba jiný postup a technika. „Nejvhodnějším řešením jsou vysokotlaké myčky, ideálně doplněné speciálními prostředky, které jsou schopné zažranou špínu v podobě silničních nečistot, olejů, řas a plísní odstranit a rozpustit. Některé prostředky přitom působí i jako konzervanty, a mohou tak ochránit povrchy nejen před dalším znečištěním, ale i nepřízní počasí,“ vysvětluje Lukáš Rom.