Festival Den architektury opět láká od 1. do 7. října na bohatý a zdarma přístupný program několika set akcí po celé republice i na Slovensku, který nabídne výpravy za architekturou známou i neznámou, pěšky, na kole, vlakem či lodí, a to vždy s odborným výkladem. Zaměří se jak na architekturu současnou, tak architekturu 20. století, a na některých místech zamíří i hlouběji do historie.
Během festivalu se také pod názvem Hurá dovnitř! otevřou veřejnosti i desítky běžně nepřístupných budov. „Naším cílem je propagace architektury a představování konkrétních staveb či jejich autorů v širších souvislostech. V letošním roce poukazujeme na propojování měst a obcí, nejen s ohledem na dopravní propojení, ale i na pěší cesty mezi obcemi, stezky krajinou a podobně,“ vysvětluje zakladatelka a ředitelka Dne architektury, Marcela Steinbachová. Festivalový program pravidelně představuje významné osobnosti světa architektury. V říjnu po celé republice připomene například zakladatele moderní architektury u nás – architekta Jana Kotěru, od jehož narození letos uplyne 150 let.
Spolek Kruh, zakladatel festivalu Den architektury, čerpá z dvou desítek let zkušeností v oboru a z dlouhodobé spolupráce s architekty, spolky a institucemi ve všech regionech. Vznikla tak síť, do níž se v průběhu deseti let zapojilo na 180 měst na území České republiky i na Slovensku. Navzdory pandemii se v loňském roce uskutečnilo takřka 400 akcí po celé ČR i na Slovensku, na které zavítalo na 23 000 návštěvníků.
Paralelně se Dnem architektury probíhá letos po desáté i jeho sesterský festival Film a architektura, který pravidelně nabízí v kinech v desítkách měst po republice premiérový výběr těch nejzajímavějších filmů převážně ze zahraniční produkce se zaměřením na kvalitní architekturu či architektonické přístupy a proměnu našeho životního prostředí související s výstavbou měst a staveb.
Program bude průběžně aktualizován na www.denarchitektury.cz.
Jedenáctý ročník festivalu Den architektury je sám o sobě je cestou za architekturou. Je založen na procházkách s průvodci, propojuje to nejzajímavější v obcích a krajinách a ukazuje na potenciál míst či jejich bolavá místa. Letos se bude věnovat cestám a spojnicím, kterými jsou naše města protkaná, a také na vliv dopravy na tvář našich měst. Zaměří se na železniční tratě, tramvajové linky, trasy metra, mosty a lávky i na regulaci automobilové dopravy a samozřejmě i související stavby jakou jsou nádraží či jiné stavby pro dopravu. Bude se věnovat proměnám území v čase, propojkami cest v krajině mezi městy a obcemi či stavbami. V Praze se tak festival vydá například po bývalé vlakové trati ze Strašnic do Vršovic, po Hlávkově mostě, viaduktu v Karlíně nebo zamíří ke stále opuštěnému nádraží Vyšehrad. Hlavní město bude také úzce propojeno i s jeho nejbližším okolím, a to netradičními výjezdy do různých směrů. Téma dopravy rezonuje i v regionálních programech. V Litoměřicích budou například sledovat stopy Rakouské severozápadní dráhy, která při výstavbě v 70. letech 19. st. a pak v 50. letech 20. st. výrazně změnila tvář Litoměřic. Liberec nabídne procházku po stopách zaniklých tramvajových tratí, v Opavě zavítá festival do Měnírny elektrického proudu, jejíž osud je spjatý s provozem místní MHD. Ve Zlíně se vydají po realizovaných i neuskutečněných projektech dopravních staveb. V Brně se mimo jiné mohou zájemci vydat na komentovanou plavbu po přehradě nebo na opuštěný velodrom.
Podobu měst ovlivnil i rozvoj průmyslu a technických staveb. Festival zamíří například do sklářského centra v Kamenickém Šenově nebo sklářské osady Kristiánov v Jizerských horách či do bývalé prvorepublikové vodní elektrárny v Berouně.
Festival připomene ale i vznik moderní architektury u nás, která je spojena s osobností architekta Jana Kotěry a jeho vlivným odkazem pro českou architekturu. Kotěrovy stavby i realizace jeho žáků a následovníků představí festival u příležitosti 150. výročí jeho narození v celorepublikovém měřítku. Na programu nemohou chybět stavby v Hradci Králové, jako je Městské muzeum nebo hotel Okresní dům. Ve Zlíně se otevře Baťova vila, která jako první projekt firemní dělnické kolonie určila další směřování rozvoje celého Zlína. V Prostějově mohou zájemci se Dnem architektury zavítat do Národního domu nebo zamířit na exkurzi Starého a nového zámku v Ratiboři či do Fröhlichovy letní vily v Černošicích. V hlavním městě se pak uskuteční procházky po Kotěrových vilách, technických památkách i hrobkách dle jeho návrhu. V Brně se zaměří zejména na stavby Kotěrových žáků.
Osobnost Jana Kotěry představí i souhrnná přednáška historika umění a rektora UMPRUM Jindřicha Vybírala. Ten povede i odbornou procházku na téma významu a interiéru neogotického kostela svaté Ludmily na pražských Vinohradech, která byla na program zařazena k výročí 1100 let od umučení této světice.
Festival připomene i další výročí. Letos uplynulo 100 let od úmrtí secesního architekta Antonína Balšánka, který je mimo jiné spoluautorem Obecního domu, a i ten se tak otevře v říjnu veřejnosti, stejně jako jeho stavba Vršovické záložny.
