Virová hepatitida, mnohdy laicky označovaná jako žloutenka, patří mezi běžně se vyskytující onemocnění jater. Rozeznáváme několik typů virových hepatitid. Mezi nejčastěji se vyskytující patří hepatitida typu A, B a C. Proti hepatitidám A a B existuje v současné době očkování, avšak proti hepatitidě C dosud žádná preventivní vakcína neexistuje. Hepatitida má dokonce svůj mezinárodně ustanovený den. Je jím 28. červenec podle data narození doktora Barucha S. Blumberga, objevitele viru hepatitidy B a spoludržitele Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1976.

Největší strašák mezi jednotlivými typy je virová hepatitida C (žloutenka typu C). Často je označována za skrytého zabijáka především proto, že může po řadu let probíhat v organismu zcela nepozorovaně. Pacient může pociťovat jen velmi lehké změny v podobě nižší výkonnosti, nechutenství, únavy, bolesti v pravém podžebří či může vykazovat zvýšené jaterní testy. Mnohdy však tato lehká varování organismu přehlédne. Riziko přenosu představuje například užívání drog, tetování, piercing nebo nechráněný pohlavní styk. Hepatitida C se většinou projevuje až ve své pokročilé fázi např. jaterní cirhózou, zhoubným nádorem jater nebo jaterním selháním. 

Diagnostika nemoci

Mezi základní vyšetření, které určí, zda se testovaný setkal s hepatitidou typu C, je vyšetření takzvaných anti-HCV protilátek. Pozitivita těchto protilátek ale ještě nemusí znamenat chronické onemocnění. Je nutné doplnit takzvané PCR vyšetření neboli přítomnost viru v krvi. Teprve pozitivita vyšetření PCR znamená, že se jedná o chronické onemocnění a pacienta je potřeba odeslat na specializované pracoviště. 

Každý rok je v České republice hepatitida C diagnostikována u 700–1100 osob, ale skutečný počet infikovaných je mnohem vyšší. Proto jsou realizovány screeningové programy, které mají za cíl tyto pacienty aktivně vyhledávat. Onemocnění lze prokázat (či vyloučit) pouze cíleným laboratorním vyšetřením krve. Vyšetření i léčba je hrazena z prostředků zdravotního pojištění.

Způsob léčby

Ještě před několika lety byla úspěšnost mnohaměsíční léčby hepatitidy C sotva padesátiprocentní. „V posledních deseti letech byly do klinické praxe zavedeny přímo působící antivirové preparáty, tzv. DAA (direct-acting antivirals), které znamenaly zásadní změnu v léčbě tohoto onemocnění,“ říká MUDr. Jana Moravcová, lékařka z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka. „Dříve problematická interferonová léčba s řadou nežádoucích účinků byla zapomenuta a na první místo nastoupila bezinterferonová léčba DAA, která má téměř 100 % úspěšnost s minimem nežádoucích účinků,“ dodává MUDr. Moravcová.

Tento typ léčby se podává v jedné denní dávce po dobu 8 nebo 12 týdnů. V současnosti se takto jednoduše vyléčí téměř všichni pacienti nakažení hepatitidou typu C.

Hepatologické centrum Fakultní nemocnice Bulovka nabízí komplexní služby, které s diagnostikou a léčbou hepatitidy souvisí. Svým pacientům centrum poskytuje předtestové poradenství, zhodnocení současných či minulých rizik onemocnění, diagnostiku nebo specializované vyšetření, které vyloučí či potvrdí případné onemocnění virovou hepatitidou. V případě potvrzení diagnózy virové hepatitidy C zahájí odborníci Hepatologického centra adekvátní léčbu, jejíž úspěšnost v současnosti přesahuje 95 %.