Všechny jsou krásné, ale vyhrát samozřejmě může jen jedna. Finále České Miss se blíží, uspět samozřejmě chce i sexy blondýnka Nela Slivková. Co na sebe prozradila v našem krátkém rozhovoru?

Jak si užíváte přípravy na finále České Miss?
Myslím si, že pandemie koronaviru nám přípravy velmi zkomplikovala. S finalistkami jsme se nevídaly tak často, jak bych chtěla. Bohužel jsme ani neodletěly k moři na zahraniční soustředění, jak bývalo v této soutěži zvykem. Místo toho jsme ale absolvovaly různé on-line workshopy a krásné společné akce, což jsem si já osobně užívala. V nejbližších dnech nás čeká trénink chůze a líčení.

Co byste na soutěži vyzdvihla a je něco, co vám naopak na dosavadním průběhu soutěže vadí nebo byste to změnila?
Určitě bych vyzdvihla naše přátelství s některými z ostatních finalistek i lidmi, kteří se o nás v průběhu soutěže starají. Myslím si, že jim patří velký dík a jsou pro mě v mnohém inspirací. Někteří se však stali také příkladem, jak se nikdy chovat nechci – bez pokory a skromnosti. Co mi asi nejvíce vadí je celková roztříštěnost českých soutěží krásy. Momentálně u nás existují tři různé soutěže a každá má svůj vlastní koncept, jak k soutěži přistupuje. Osobně si myslím a doufám, že do budoucna se bude konat pouze jedna oficiální soutěž, která bude opět krásná, noblesní a na vysoké úrovni, včetně volné disciplíny, rozhovoru s porotou, promenádou v plavkách a nádherných šatech, zkrátka tak, jako tomu bylo za starých dob, kdy jsme všichni seděli u televizních obrazovek, a byla to pro nás událost.

Pokud se stanete Českou Miss, co to pro vás bude znamenat?
Určitě by to znamenalo krásnou novou kapitolu v mém životě, ale také obrovský závazek dobře a důstojně reprezentovat naši zem na světové soutěži krásy. Myslím si, že Češky i Slovenky právem patří mezi nejkrásnější ženy, a já bych se prala jako lev o to, abych to všem mohla dokázat a přivezla domů korunku.

Přihlásila jste se do soutěže sama, nebo do byl nápad někoho jiného?
Do soutěže jsem se přihlásila sama. Uvažovala jsem o tom už dlouho, i moje okolí mě neustále přesvědčovalo, ale nikdy předtím nepřišel ten správný impuls. Ten jsem ucítila až minulý rok, když se spustily castingy. Řekla jsem si: Tak holka, teď anebo nikdy, a ono to vyšlo.