Zpěvák Miro Žbirka loni málem nepřežil zápal plic, režisér Jiří Menzel zase od Vánoc bojuje s následky zánětu mozkových blan. Obě onemocnění – ale také otravy krve či záněty středního ucha a dutin – má na svědomí pneumokok, neboli bakterie Streptococcus pneumoniae. Některé z pneumokokových infekcí se za pár dnů „vyleží“, jiné mohou končit smrtí nebo vážnými fyzickými či psychickými následky po celý zbytek života.

 Pokud pneumokok překoná bariéru mezi sliznicemi dýchacích cest a krevním řečištěm, dojde k tzv. invazivnímu onemocnění – třeba již zmíněnému zánětu mozkových blan neboli pneumokokové meningitidě. V roce 2017 bylo v ČR zaznamenáno 444 případů invazivního pneumokokového onemocnění (IPO), to je o 121 více než v roce předcházejícím.

Nejvíce, 238 nemocných, bylo ve věkové skupině starší 65 let a dalších 150 pacientů onemocnělo ve věku 40–64 let. V důsledku IPO loni zemřelo 79 pacientů, z toho 64 starších 40 let. Navíc v seniorské populaci patří k nejčastějším příčinám úmrtí zápal plic a komplikace s ním spojené. Ohroženy jsou zejména osoby s komorbiditami respiračního traktu a kardiovaskulárního systému.

Od září roku 2015 je proto nepovinná vakcína proti pneumokokovým onemocněním hrazena všem pojištěncům starším 65 let věku. A od loňského roku je toto očkování hrazeno jako povinné u osob umístěných v LDN či v domovech pro seniory a u chronicky nemocných obyvatel domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo zvláštním režimem.

Ale… Doporučují praktičtí lékaři svým pacientům očkování proti pneumokokovým infekcím aktivně? A jak odpoví, když se jich pacient zeptá: „… a vy sám, pane doktore, jste se očkovat nechal?!“

Z krátkého anonymního průzkumu, který letos provedla redakce časopisu Terapie mezi praktickými lékaři – účastníky Kongresu primární péče – v seniorském věku, vyplynulo, že všichni oslovení očkování proti pneumokokům svým pacientům starším 65 let aktivně doporučují, nebo jim alespoň jejich zájem o ně nerozmlouvají. V anketě převládaly odpovědi typu:

„Očkování doporučuji hlavně seniorům, ale zájemců není tolik, kolik bych chtěla. I když teď se zájem zvyšuje, protože zdravotní pojišťovna toto očkování lidem na 65 let hradí.“ (MUDr. J. A., 63 let)

„Samozřejmě doporučuji, především pacientům z rizikových skupin. V poslední době jsem v ordinaci zaznamenal výrazné zvýšení zájmu o informace ohledně očkování, hlavně u seniorů.“ (MUDr. L. K., 68 let)

„Propaguji tuto prevenci v přímém kontaktu s pacienty a také oceňuji veřejnou propagaci – zájem velmi vzrostl, pacienti si často u mne v ordinaci ověří informace, které mají třeba z televize, a dají se očkovat. Zajímavé je zjištění, že souběžně s nárůstem zájemců o pneumokokovou vakcinaci nám vzrostl i zájem o očkování proti chřipce.“ (MUDr. P. Š., 41 let)

Horší to už bylo s odpovědí na druhou otázku: zda oni sami jsou proti pneumokokovým infekcím očkováni. Na tu odpovědělo kladně jen 30 % dotázaných lékařů. Dalších 40 % o očkování alespoň uvažuje a zbývajících 30 % – navzdory svému seniorskému věku – očkováno není. Proč?

„Očkován nejsem, ale asi bych se nebránil, pokud by mi někdo – třeba kolega odvedle – vakcínu píchl. Takže u mne platí odpověď: ne z lenosti.“ (MUDr. L. K., 68 let)

„I ve svém věku jsem pořád zdravá, takže zatím nemám potřebu se očkovat a myslím, že za roky praxe mám díky každodennímu styku s pacienty protilátek dostatek.“ (MUDr. A. V., 72 let)

Opravdu se mohou lékaři spoléhat na to, že díky kontaktu s nemocnými jsou vůči chorobám imunní? Žijící legenda české infektologie doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc., emeritní přednostka Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha, si to rozhodně nemyslí.

„Rozhodně je výhodné být očkován, protože jinak není člověk – ani lékař – chráněný dostatečně. Sama jsem se přesvědčila o tom, kam podobné spoléhání se vede. Říkala jsem si, že se nemusím nechat očkovat proti chřipce, protože za ta léta strávená na infekci musím být promořena úplně vším – až jsem dostala chřipku, která mne doslova položila. To mi bylo 60 let, a od té doby se proti chřipce nechávám poctivě očkovat každý rok. Pokud jde o pneumokoka, jsem čekatelkou na očkování, protože jsem nejdříve potřebovala doočkovat něco jiného – ale „děti“, tedy moji žáci, dnes už lékaři, se na mne s pneumokokovou vakcínou chystají. Zatím se mohu sama před sebou trochu omlouvat tím, že se chráním alespoň očkováním proti chřipce, protože ta má v 10 až 20 procentech případů jako komplikaci právě zánět plic. Z čehož vyplývá, že optimální ochranou seniorů je určitě kombinace očkování proti chřipce plus pneumokokovým infekcím.“

Stejný názor sdílí i MUDr. Ethel Ludvíková, praktická lékařka z Medicina centrum s.r.o. „Spoléhat se na získanou imunitu není rozumné, nefunguje stoprocentně, protože i organizmus lékaře může být kdykoli oslaben, např. akutně probíhajícím onemocněním. I pro lékaře platí, že očkování (pokud není kontraindikováno) je nejjednodušší způsob předcházení infekčním nemocem.“