Blíží se začátek školního roku a některé děti usednou do školních lavic vůbec poprvé, kromě toho, že musí mít připravené penály a ořezané tužky, by také měly mít zkontrolované oči, aby dobře viděly na tabuli. Obvyklé preventivní prohlídky u praktických lékařů však některé oční vady nemusí vždy odhalit, zrak dětí by měl být vyšetřený na odborném pracovišti.

Podle statistik má nezjištěnou oční vadu každé 12. dítě ve věku 4 let. S rizikem vzniku tupozrakostí se rodí cca 4% dětí.

Za 5 minut dvanáct 

Předškolní věk je přitom většinou posledním obdobím, kdy je možné tupozrakost odstranit, v dospělosti je tento nedostatek v podstatě neléčitelný.

„S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká. Cvičení je účinné i u starších dětí, ale začne-li se po osmém roku věku, naděje na odstranění tupozrakosti je již velmi malá. V pozdějším věku dítěte už není možné tupozrakost zcela vyléčit, a u dospělých není léčba možná vůbec. Pokud začneme s dětmi cvičit oči v předškolním období, je šance na zlepšení velmi vysoká,“vysvětluje MUDr. Eva Jerhotová z Dětského očního centra Kukátko.

Oční gymnastika

Tupozrakost je možné odstranit pomocí speciálních tzv. pleoptických cvičení, která se zaměřují na rozvoj vnímání světelných podnětů, rozvoj barvocitu, zlepšení orientace v prostoru, na výcvik zrakově motorické orientace atd. Cvičení je založeno na principu oko-ruka, oko-noha, oko-paměť a maximálně využívá hravost a fantazii dítěte.

Když se tupozrakost neléčí…

Neléčená tupozrakost se může stát hendikepem, postupně dochází k celoživotnímu poškození zraku, někdy dokonce ke ztrátě zraku u tupozrakého oka. Dítě se špatným viděním se rychleji unavuje při školních činnostech, ztrácí koncentraci, zlobí a „návyk“, který si v tomto směru dítě vypěstuje, ho pak provází dále – tedy ve škole více zlobí, než se učí…

Problémy, které tupozrakost způsobuje, se promítají i do dalších mimoškolních činností a běžného života.Dochází totiž ke ztrátě prostorového vidění, člověk často vidí jako přes matné sklo, prakticky se stává jednookým. To pak velmi ovlivňuje kvalitu života a může způsobovat velké omezení v činnostech, sportu, zájmech a samozřejmě později také v zaměstnání, neboť tupozraký člověk některá zaměstnání vykonávat nemůže.