S rostoucí spotřebou nových elektrozařízení se stále častěji diskutují témata aktuálních trendů, výzev, ale i bariér spojených s jejich následnou recyklací. Jedním z posledních diskutovaných témat je oblast principů „Good for the planet“, tedy přístupů s pozitivním dopadem na planetu.
Přestože je Internet věcí („Internet of Things“) jedním z klíčových pojmů budoucnosti, množství vyprodukovaných elektrozařízení a toho elektra, které v rámci možností využití služeb Internetu věcí bude existovat nebo bude vyměněno, závratně stoupá. Tyto zařízení přitom nezahrnují pouze počítače, tablety nebo smartphony, ale rovněž nositelnou spotřebitelskou elektroniku a vozidla, které využíváme. Podle údajů zveřejněných na kongresu International Electronics Recycling Congress (IERC) 2017 v Salzburku je v současnosti navzájem digitálně propojeno 15 miliard elektronických zařízení. Odborníci navíc očekávají, že do roku 2020 toto číslo vzroste až na 50 miliard.
Oproti trendu masového nárůstu spotřeby přicházejí profesionálové z oblastí efektivního sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení s novými, mnohdy netradičními způsoby jejich sběru a zpracování. Mezi tyto trendy patří například změny v průběhu výroby nových zařízení, jejich následného využití, ale i sběru vysloužilých zařízení a jejich efektivní recyklace.
Trend 1: Menší a trvanlivější
Čím dál menší rozměry mnoha elektronických přístrojů jsou dobré nejen pro lepší mobilitu, ale i pro snižování množství vysloužilých elektrozařízení. Přestože menší elektronika a její součásti přirozeně zabírají méně prostoru, její recyklace je specifická. Na recyklaci malých nebo přímo miniaturních přístrojů totiž musejí recyklační firmy používat jiné a nové metody, kterým se mnohé teprve musejí přizpůsobit.
Vedle zmenšování produktů začali výrobci elektroniky částečně přispívat ke snižování množství elektroodpadu i prodloužením životnosti přístrojů. „Současný trend prodlužování životnosti a miniaturizace nově uváděných elektrozařízení na trh sledujeme již delší dobu. Takzvaný downsizing evidovaný meziročním poklesem hmotnosti se například v letech 2014 až 2016 pohybuje v průměru v rozmezí 3 až 7 procent dle typu a účelu nově produkovaných elektrozařízení,“ uvedl David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se dlouhodobě zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrozařízení.
Trend 2: Nekupujte, půjčujte si
Na snižování množství elektroodpadu se podílí i trend sdílení elektroniky, který se rozmáhá zejména ve větších městech a postupně nabývá na popularitě. Lidé si totiž začínají uvědomovat, že jim doma leží množství přístrojů, jež mnohdy použijí jen párkrát do roka. Různé vrtačky, sekačky a podobné elektrické nástroje, které není nutné mít každodenně po ruce, jsou ideálními kandidáty pro sdílení třeba se sousedy. Tyto nové trendy je možné sledovat v hustě obydlených aglomeracích převážně západní Evropy. V prostředí České republiky se prozatím jedná o model spíše výjimečný, nicméně první případy již existují. Naopak princip opětovného použití výrobku je v tuzemsku stále velmi populární.
Trend 3: Efektivní sběr jako základ pro následnou recyklaci
Přestože podíl vysloužilých elektrozařízení, ale i baterií odevzdaných k recyklaci, rok od roku roste, stále kolem 30 % vyřazené elektroniky končí na v komunálním odpadu. K tomu, aby se dařilo recyklovat čím dál více elektroodpadu, je nutné zajistit jeho efektivní sběr. Od roku 2005 se v České republice neustále budují sběrné sítě. Jejich podoba však novým trendům neodpovídá. „Česká legislativa je v tomto ohledu zakonzervovaná a nutí mnoho subjektů budovat neefektivní duplicitní systémy. V kontextu nových trendů je přitom důležitější vytvářet efektivní a smysluplné metody sběru elektrozařízení či baterií, a to bez duplicit a s maximálně efektivním využitím finančních zdrojů,“ popisuje David Vandrovec ze skupiny REMA. „V současnosti přitom existují různá inovativní a ojedinělá řešení, jako například projekty Buď líný, nebo re:Balík zacílené na spotřebitele, které napomohou ke snižování množství elektroodpadu končícího v komunálním odpadu,“ dodal Vandrovec.