Hranice žánrů překračuje s obdivuhodnou lehkostí, která je signifikantní také pro jeho autorský rukopis. Se stejnou nenuceností se během čtvrt století na české hudební scéně prozpíval od syrového bigbeatu přes hravý funk až k současné směsici jazzu a poprocku korunované intonační dokonalostí. Dan Bárta patří mezi nejuznávanější a nejvýraznější tuzemské zpěváky, o čemž svědčí počet ocenění udělených Akademií populární hudby.

Sošku zatím posledního, třináctého Anděla, který je pro něj „takovým výročním potleskem“, získal den poté, co úspěšně zakončil jarní část turné Maratonika ke stejnojmenné desce vydané loni. Už nyní přitom plánuje návrat do studia a opustit se nechystá ani koncertní pódia. „První ‚gramofonek‘ jsem dostal v roce 1994, takže je to zaokrouhleno na celkem dvacet plodných let. A za těch dvacet let třináct sošek. Né že bych na tom ulítával, ale řekněte: kdo to dneska má,“ bilancuje s nadsázkou Bárta. Ten se prosadil jako frontman plzeňské skupiny Alice, ale skutečný zlom v jeho hudební kariéře nastal až s rolí Jidáše Iškariotského v muzikálu Jesus Christ Superstar. Účinkování v něm paradoxně udělalo „superstar“ i z Ježíšova zrádce. Přišly začátky s legendárními a kultovními J.A.R., oceňovaný projekt Die El. Eleffant?!, potom následovalo angažmá v muzikálu Evita, k tomu všemu přibyl později projekt Sexy Dancers. Jednorázovým počinem mělo být i jeho spojení s univerzálními hudebníky v kapele Illustratosphere. Nakonec ale natočil jednu desku s triem Roberta Balzara a s Illustratosphere dokonce desky čtyři. První z nich se stala albem roku 2000,  za tu loňskou s názvem Maratonika ho Akademie populární hudby zvolila zpěvákem roku. „Maratonika je dobrá deska a já jsem rád, že je teď všem jasné, že je i dobře nazpívaná,“ vtipkuje Bárta a pokračuje: „Jsem rád. Kvůli sobě, kapele, našim… já jsem vlastně tak rád, že v sobě krásně dohledám, že jsem rád i kvůli vašim,“ netají se svou radostí zpěvák, který úspěch „samosebou oslavil, protože není ze železa.“

Nový projekt

Přestože koncertní maraton(iku) má zdárně za sebou, o zvolnění tempa nemůže být řeč. „Už v úterý 27. května si po delší době zahraju s Richardem Müllerem v pražském klubu Retro, na začátku června s Illustratosphere v Budapešti, potom v Šonově, Příbrami, Buchlovicích, v létě pojedeme Colours of Ostrava a Sázavafest a dále po modré dál, bude toho dosti,“ vypočítává Bárta. Kromě živého hraní plánuje natočit i nový klip. Po 3D animátorovi Janu Krejčířovi, který je podepsán pod lyrickým videem k pilotnímu singlu B’Artagnan, oslovil tentokrát ke spolupráci režiséra Zdeňka Suchého. „A na podzim a v zimě začneme pomalu dávat dohromady nějaké nové věci. Přebytky z Maratoniky, nedodělky a tak. Do roka a do dne bude opět za námi něco nového,“ uzavírá Bárta.