V posledních týdnech v našich končinách nezvykle přituhovalo a vodní plochy ve městech i na vesnicích se proměnily v přírodní kluziště, která přitáhla řadu sportovních nadšenců. Hojná účast je důkazem, že možnost sklouznout se na bruslích v přírodě má své romantické kouzlo, a to nejen v době, kdy jsou stadiony pro veřejnost uzavřené. Málokdo z bruslařů však tuší, že historie tohoto zimního sportu sahá podle archeologických nálezů až do roku 3000 před naším letopočtem a že brusle patří k nejstarším lidským dopravním prostředkům. Jak se z bruslení stala oblíbená zimní radovánka a kdy se vlastně dostalo až do Mladé Boleslavi?

První ledový karneval

Takzvaně pro zábavu se začalo bruslit ve třináctém století v Holandsku, což neušlo pozornosti českých pánů a vyslanců. Ti také nechali na dvory šlechticů první brusle přivézt a podle historických zdrojů se v Praze za Rudolfa II. dokonce konal první karneval na ledě. Od roku 1700 se podle starých vyobrazení začala tato zábavná kratochvíle šířit po celých Čechách, Moravě a Slezsku a od té doby také přestala být výsadou pánů.

 Počátky bruslení v Mladé Boleslavi

První veslařsko-bruslařský klub v Mladé Boleslavi byl založen v roce 1878, tedy jen deset let po založení první české bruslařské organizace Lední klub v Praze. A kde jeho členové na přelomu devatenáctého a dvacátého století bruslili? Přirozenými místy, na nichž se v Boleslavi dalo za předpokladu vydatných mrazů sklouznout, byla Klenice, Jizera a louky podél ní, ale také velký Podolecký rybník, který až do roku 1867 zabíral prakticky celou plochu dnešního parku Štěpánka. Zajímavé přitom je, že park byl pojmenován na počest zásnub otce Rudolfa II., tedy Rudolfa Habsburského s belgickou princeznou Stephanií.

Zatopená louka na Štěpánce

V roce 1867 byl rybník vysušen a zrušen a na louce pod bývalou hrází v blízkosti měšťanské střelnice bylo v roce 1880 zřízeno umělé kluziště. Za příznivého zimního počasí byla louka zaplavována přes stavidlo v hrázi vodou z Klenice a takto vzniklé kluziště se brzy stalo oblíbeným místem všech boleslavských milovníků bruslení. Od roku 1883 se tu hrál také lední hokej s míčkem a pořádaly se tu karnevaly či závody v rychlobruslení a krasobruslení. Členové klubu přispívali na provoz dvě zlatky, studenti mohl bruslit za jeden zlatý. Později vzniklo také zázemí kluziště v podobě dřevěné chaty, která sloužila jako ohřívárna.

Dobová bruslařská móda

Přestože tehdejší pařížský módní časopis dámám doporučoval vhodné modely pro bruslení, sportovní oblečení u nás tehdy neexistovalo a na brusle se dámy i páni stavěli ve svých civilních šatech. S nasazováním bruslí v podobě želízka připevněného k dřevěné podrážce pomáhal sluha bruslařského klubu, který také udržoval povrch kluziště čistý.

Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska Na Štěpánce se podle vzpomínek pamětníků bruslilo až do šedesátých let minulého století, dnes už lesopark slouží primárně pro oddech, sport a aktivní rekreaci a po rozsáhlé ledové ploše tu není ani památky. Příběh kluziště na Štěpánce je jen jedním z mnoha, které tvoří historii mladoboleslavského regionu. Ať už se jedná o příběhy jednotlivců, rodin, zájmových spolků nebo třeba firem, žádný z nich by neměl být nikdy zapomenut. I proto vznikla v loňském roce výzva Nadačního fondu ŠKODA AUTO a Bohemian Heritage Fund s názvem Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska, jejímž cílem je vytvořit kolektivní paměť regionu. Příběhy, ale i archivní fotografie nebo vzácné a raritní artefakty mohou sdílet všichni občané mladoboleslavského regionu až do 30. dubna 2021 a za nejzajímavější příběhy získat i finanční odměnu.