Končí doba převahy home office. To, co relativně začalo fungovat, se zase mění. Zaměstnanci se vracejí do kanceláří a postupně se otevírají restaurace a kavárny, ze kterých také část lidí občas ráda pracuje. Hybridní práce, tedy kombinace kanceláře a vzdálené práce, nyní představuje aktuální model pro mnoho zaměstnavatelů a zaměstnanců. Změna a pracovní rozvolnění však přináší zmatky a problémy.
Pokud bylo po vypuknutí pandemie řešením přesunout se na home office i s vybavením kanceláře, pak nyní přináší částečný návrat na pracoviště zvýšené nároky na flexibilitu. Vše musí být nejlépe zcela mobilní, počítač, další vybavení i možnost připojení se do pracovních systémů. Ideální je, když zaměstnanec může zcela dle aktuální potřeby pracovat buď z domova, z kanceláře ale i třeba z coworkingového centra nebo kavárny.
„Okolo 80 % manažerů napříč průzkumy uvádí, že po skončení pandemie očekávají flexibilnější práci z domova a zaměstnanci se chystají tuto možnost i nadále využívat. Kanceláře se tedy nezaplní tak jako před pandemií. Hybridní způsob práce však přináší nové výzvy, spočívají zejména v problémech s flexibilitou, koordinací práce a komunikací,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Hybridní práce vyžaduje přizpůsobení vedení i zaměstnanců
Pracovat v nejbližším roce budou lidé jak z kanceláře, tak z domova. Podle aktuální studie Accenture je pro 83 % lidí hybridní pracovní model optimální. Home office by dle citované studie měl zabírat mezi 25 % a 75 % pracovního času. K tomuto řešení, které kombinuje běžnou i vzdálenou práci je třeba přistoupit zodpovědně, protože vyžaduje značnou flexibilitu a nasazení.
Aby zaměstnanci a firmy mohli efektivně fungovat, musí si osvojit flexibilitu na straně vedení i v přístupu zaměstnanců a zavádění chytrých řešení na straně firem. Ideálně tedy musí být celý tým schopen zorganizovat a připojit se k plnohodnotné videokonferenci kdykoli a odkudkoli – z kanceláře, z domova nebo třeba z kavárny či coworkingového centra. Výrazným rysem hybridního způsobu spolupráce je pak přesun do cloudu, který takovéto možnosti dává.
Flexibilitě často brání nevyhovující technika
Efektivní hybridní kultura pracoviště by měla umožňovat lidem pracovat v různou dobu, z různých míst a v různém tempu. Překážkou takového pracovního prostředí jsou často chybějící vybavení nebo chytré technologie. Právě ty, ale pomáhají eliminovat problémy plynoucí ze vzdálené práce. Jednou z nutností hybridní práce je možnost plnohodnotného připojení se k jednání odkudkoli.
„Základem práce, která může být flexibilní, je vhodné technologické vybavení, které umožní spolupracovníkům nejen otevřít si svou práci kdekoli, ale také se odkudkoli připojit k online setkání. Stávající videokonferenční řešení je často nevyhovující pro současný způsob spolupráce, kdy je třeba, aby se mohli během hovorů setkávat lidé na nejrůznějších typech zařízení a napříč platformami. Právě sem by měly směřovat aktuální investice mnoha firem,“ říká Michal Černý, zástupce společnosti Lifesize v ČR.
Pracovní vybavení tedy vyžaduje přenosný počítač, ale i možnost připojení se do pracovních systémů odkudkoli. Pozornost se obrací ale i k takovým detailům, jako jsou kapesní kamery. Například chytré kamery Huddly umějí udělat zasedačku i z běžné místnosti, což usnadní například uspořádání ad hoc porady ve chvíli, kdy část týmu není v prostoru s plnohodnotnou videokonferenční výbavou. Kamera totiž dokáže nejen dostat do obrazu celou místnost 150° záběrem objektivu, ale také díky integrovanému neuronovému procesoru v reálném čase umí například sledovat jednotlivé účastníky diskuse, orámovat je jmény a pamatovat si je. Účastník se pak může soustředit opravdu pouze na probírané téma.
Problémem je také nedostatečná připravenost zaměstnanců
I když si zaměstnanci často myslí, že jsou na tom, co se týče technologických znalostí a dovedností výborně, v konfrontaci s aktuální situací se často ukazuje opak. „Čeští zaměstnanci mají obecně spíše vyšší sebevědomí a co se týče počítačových a technických dovedností, sami sebe hodnotí často o úroveň výše, říká Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas. „Rozvíjet lidé musí své schopnosti kontinuálně, protože jinak zakrní a ztratí velmi důležitou flexibilitu, kterou k adaptaci nových postupů tolik potřebují,“ dodává.
