reklama

Češi milují muzikály. Kdyby bylo v Praze další velké divadlo, hrálo by se jich tu daleko víc, říká mladý producent Jiří Peter.

reklama

Muzikál je filmový nebo divadelní celek, ve kterém herci zpívají, hrají a tančí. Rozhodně se nejedná o módní výstřelek posledních let. V českém prostředí se stačí ohlédnout zpět a za muzikály lze označit například hry Voskovce a Wericha nebo hudebního divadla Semafor a dalších. Ovšem v devadesátých let nastal boom „těch velkých“ muzikálů, které byly inspirovány zahraničím, nebo sem z ciziny byly exportovány – prvním byl muzikál Bídníci, uvedený v roce 1992 v Divadle na Vinohradech. Jak těžké je zahraniční muzikál do Čech dostat a co vše musí producent splnit?

Po revoluci se osmělili i čeští autoři a začali s tvorbou původních českých titulů, které se hrály řadu let – ostatně některé se hrají dodnes. Čeští diváci ovšem začali vyžadovat další a další muzikály, takže se nejen v Praze začala otvírat na přelomu tisíciletí nová divadla, která slouží primárně k uvádění muzikálových představení. Vedle původních českých představení si producenti začali kupovat i divadelní licence na osvědčené zahraniční tituly. Jen v Praze nyní můžete napočítat desítky muzikálů a minimálně 20 z nich je dílo koupené ze zahraničí.

Jako v ostatních oborech. I v tomto odvětví producenti bojují o zákazníka – o zisk. A každý se ho snaží dosáhnout jinak. Někdo chce diváka zaujmout světovým titulem, další sází zase na obsazování celebrit a někdo za dobře odvedenou práci herců platí mizerné peníze. Já chci razit opačnou cestu – neobsazuji hvězdy, kvalitní interpret si udělá jméno na velké příležitosti, kterou mu dám. Čeští diváci milují muzikál a kdyby to šlo, jezdili by na představení klidně každý víkend. Poptávka je stále silná. Jen při výběru musí být producenti obezřetní, Češi nechtějí chodit na tituly s drogovou, LGBTQ nebo příliš temnou tématikou,“ komentuje pražskou muzikálovou scénu mladý Jiří Peter, producent a majitel agentury JP & People.

Jiří Peter je v tuto chvíli asi nejmladším producentem, je mu 27 let. Je absolventem Anglo-americké univerzity, na která vystudoval strategický marketing, poté odjel na rok do zahraničí. Během cest rád chodil na zahraniční muzikály, ale stále bral divadlo pouze jako koníček. Zlom nastal až poté, co viděl film The Greatest Showman (premiéra 2017), rozhodl se, že vstoupí coby producent na divadelní prkna a film zpracuje tento filmový muzikál do koncertní verze. Nyní je jediným držitelem licenčních práv na světě. Po úspěšném jarním uvedení nyní koncertní verzi vrací na deset představení do Divadla Hybernia.

Já v Praze reprezentuji asi nejmladší produkci. A jak vidíme, na trhu stále místo je. Zvlášť, pokud divákům nabídnete něco kvalitního a jedinečného. Řada Čechů už taky pochopila a jezdí se dívat do divadla i ven, takže mají srovnání. V tom vidím svou příležitost, chci oslovovat mladé publikum, které má srovnání se zahraničím. My jsme show udělali v původním anglickém znění, což této generaci nevadí a rozumí nám pak i turisté. Problém je v Praze s divadly, je jich málo. Vím, to je celkem vtipné, když v Praze v tuto chvíli funguje přes 50 divadelních scén, ale velké muzikály potřebují domy se specifickými technickými možnostmi, těch je tu jen pár.  A stávající producenti mezi sebe jen tak nikoho pustit nechtějí, což je přirozené,“ rozvádí do detailu Jiří Peter.

Jeho producentský začátek ale rozhodně nebyl hladký. Nejdříve kontaktoval vlastníky práv a vyjednat s nimi veškeré podmínky. Šlo totiž o projekt, který si musel zpracovat producent sám a autoři mu udělili licenci až na základě předloženého projektu. Poté musel poskládat tvůrčí tým a následně najít interprety, kteří zvládnou tak těžké party. Poté opět vše museli licencoři schvalovat.

‚‚To vyjednávání bylo opravdu náročné, byly to desítky mailů a telefonátů a nebyli bychom v Čechách, kdyby nám neházel někdo klacky pod nohy. Ale povedlo se. Navíc jsem měl neuvěřitelné štěstí při výběru realizačního týmu i zpěváků, muzikantů, tanečníků a akrobatů. Zpětně musím velice poděkovat Ivance Hannichové, Ivě Marešové, Hance Hoškové, Romanu Šolcovi a Pavlu Svobodovi. Šli do spolupráce i přes to, že jsem pro ně byl velká nejistota. Jsem velice rád, že můžeme přidat 10 představení, současně mohu prozradit, že už 3 měsíce pracuji na přípravě nového ambiciózního hudebního projektu, který bude opět velice originální. V Praze místo pro další produkci je, jen si ho holt musím vyšlapat,‘‘ dodává s úsměvem Jiří Peter.

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama