Kojení je tématem, které řeší jak matky, tak i ženy, které těhotenství teprve plánují. Obecně mají české ženy ke kojení velmi pozitivní vztah, o jeho prospěšnosti je přesvědčeno 98 % prvorodiček a 91 % matek. Na délku doby kojení má vliv především informovanost, kterou matky nejčastěji získávají z webových stránek, zatímco prvorodičky si nechají poradit od rodiny nebo kamarádek.
K příležitosti Světového týdne kojení, který připadá na první srpnový týden, nechal Nadační fond 1 000 dní do života, zřizovaný společností Nutricia, ve spolupráci se Společností pro výživu opět vypracovat průzkum ohledně zvyklostí a informovanosti českých maminek. Průzkum aktuálně zpracovala agentura NMS Market Research na vzorku 511 matek a prvorodiček (očekávají první dítě a/nebo plánují otěhotnět).
Část matek uvedla, že nemá dostatek mléka
Důležitost role kojení je nepopiratelná. Potvrzuje to 70 % prvorodiček a 71 % matek, které se shodují, že kojení je prospěšnější než náhradní kojenecká výživa.
„Zhruba třetina dotazovaných matek uvedla, že měla při kojení problémy. Nejčastěji šlo o nedostatek mléka (59 % z matek, které problémy indikovalo), dítě nebylo schopné se přisát (36 % – proti loňskému průzkumu o 8 % více), případně šlo o nezralost nebo zdravotní problémy dítěte či matky. Pokud není kojení možné, maminka může sáhnout po náhradní výživě, v dnešní době již existuji velmi kvalitní produkty. Zásadní je spokojenost a klid maminky, což se pak pozitivně přenáší i na dítě,“ sděluje vedoucí lékař odd. léčebné výživy Fakultní nemocnice Motol a člen správní rady Nadačního fondu 1000 dní do života, MUDr. Petr Tláskal, CSc.
Prvorodičky si jdou pro radu za rodinou, matky častěji surfují na internetu
Ženy si také stěžují na nedostatek informací. Jen dvě třetiny matek a 4 z 10 prvorodiček uvedly, že měly či mají dostatek informací o kojení. Matky se ve srovnání s prvorodičkami častěji spoléhají na informace z webových stránek (52 %, kdežto prvorodičky 42 %), od lékařů případně nutričních odborníků (49 %, prvorodičky 42 %), naopak méně od rodiny (37 %, prvorodičky 55 %) a kamarádek (36 %, prvorodičky 48 %). „Když jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že chci dát svému děťátku to nejlepší. Pro mě to znamenalo vyhnout se používání kosmetických přípravků a kojit do té doby, dokud to bude miminko vyžadovat. Byla jsem o tom přesvědčená, ale příroda rozhodla jinak a ve třetím měsíci se mi přestalo tvořit mléko. Ze strany okolí jsem najednou cítila obrovský nátlak, což je pro maminku, která navíc nepřestala kojit dobrovolně, obrovsky stresující. Po třech letech jsme k prvnímu děťátku přivedli na svět sourozence, kterého plnohodnotně kojím od narození. Stresujících situací ve kterých se maminka v prvních měsících miminka ocitá, je opravdu spousta a i když se to lehce říká, přála bych maminkách hlavně klid a pomoc celé rodiny, protože to u nás doma vyřešilo spoustu problému,“ říká maminka dvou dětí a e-shop manažerka Martina Vojtíšková.
Průzkum také ukázal, že ty matky, které pro své informování více využívaly odborníky, se cítily být dostatečně informovány o kojení ve větší míře než například ty matky, které se více spolehly na internet. „Ačkoliv má každá žena právo se rozhodnout, že z jakéhokoliv důvodu kojit nechce, měla by tak učinit s jistotou, že je informovaná jak o výhodách kojení, tak i nevýhodách nekojení. Z průzkumu vyplývá, že jen 2 % prvorodiček kojení po porodu neplánuje, což ukazuje na velmi zodpovědný přístup matek ke kojení,“ uvádí výsledky průzkumu MUDr. Petr Tláskal, CSc.
Ženy během kojení konzumují více zeleniny, ovoce a mléčných výrobků
Ženy se kojení kompletně přizpůsobují, o čemž svědčí i tendence změn jídelníčku, pitného režimu i příjmu vitamínů a doplňků stravy. Více než 7 z 10 z oslovených prvorodiček plánuje během kojení zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny, dvě třetiny matek zase uvádí, že během kojení konzumovaly více mléka a mléčných výrobků.
77 % matek uvedlo, že v průběhu těhotenství užívaly kyselinu listovou, téměř polovina svou stravu obohacovala také o železo, jen 7 % matek neužívalo žádné vitamíny nebo doplňky. Avšak přesto, že k těhotenství přistupují zodpovědně, nemusí se jim kojení vždy dařit, což stresuje nejen je, ale i dítě.
„Ženy jsou si vědomy, že první dny, týdny a měsíce jsou pro miminka ty nejdůležitější, především prvních tisíc dnů, kdy má výživa mateřským mlékem na počátku života obrovský význam,“ říká MUDr. Petr Tláskal, který je také předsedou Společnosti pro výživu. „Díky vhodné výživě, kterou mateřské mléko bezpodmínečně je, lze do vyššího věku snižovat riziko rozvoje některých civilizačních onemocnění, ale i posilovat imunitní systém k omezení rozvoje infekcí a alergií,“ dodává.