O pořádnou porci pozdvižení se postarala Dáda Patrasová, když se přitulila k poetovi a básníkovi Milošovi Marešovi. Má snad Dáda, která již delší dobu zažívá krizi se svým manželem Felixem Slováčkem a našla dočasné útočiště v náruči italského milence Vita, spadeno i na tuzemského chasníka?
Jen málo kdy se sejde tak pestrá společnost, jako tomu bylo u příležitosti křtu knížek Miloše Mareše. Jeho trojici knížek Než bude ze mě země (básně), Co slovo to berla (aforismy) a A tak si to seru v protisměru (epigramy) přišlo pokřtít hned několik kmotrů a do restaurace Svatý Václav na Václavském náměstí se dostavila i celá řada dalších osobností.
Jednou z prvních, která se dostavila, byla uznávaná spisovatelka Marie Formáčková, která šla zároveň za kmotru tohoto poetického triptychu. Vidí se to jen málo, že by někdo z branže přišel pokřtít dílo kolegovi, ale Marie Formáčková má pro poezii slabost a svérázný styl krkonošského básníka Miloše Mareše jí učaroval. „Pamatuji si, že když jsem působila na svém prvním redaktorském místě v jednom ženském časopise, což už je opravdu mnoho let, přišel za mnou tenkrát jeden dvacetiletý mladík, který mi dal přečíst své básničky. Byly kouzelné a tak jsem se rozhodla, že je budeme tisknout. Naše cesty se pak postupem času rozešly, Miloš se věnoval podnikání a hodně pracoval. A teď, po opravdu dlouhé době, se objevil znovu. A já jsem za to opravdu ráda, protože Miloš je velmi talentovaný a když mě požádal o kmotrovství, nemohla jsem odmítnout,“ prohlásila na křtu Marie Formáčková.
Cestu na křest si našla i Dana Morávková se svým manželem Petrem Maláskem. I ti nešetřili chválou na čtivou a chytrou poezii z pera Miloše Mareše Ostatně i to byl důvod, proč se s radostí ujali svých kmotrovských povinností.
Milým překvapením byla také návštěva Hany Gregorové, která se nechala zvábit citlivými verši krkonošského pábitele. Zasněný výraz ji neopouštěl ani s přibývajícím časem a po všech oficialitách si neváhala dojít pro autogram. Jako by jí básničky pomáhaly utéct z reality všedního dne, do kterého ale byla nadobro vrácena příchodem svého přítele Ondřeje Koptíka.
Vábení smělých veršů podlehl i emeritní baletní mistr Vlastimil Harapes, či zapřísáhlý fotbalový tvrďák Tomáš Řepka. Z dam dorazily ještě Petra Černocká či Dáda Patrasová. „Knížky jsem ještě nečetla, ale moc se na ně těším, zaujaly mě už svými názvy,“ svěřila se Patrasová. Mužskou část osazenstva doplňovali Václav Kopta, nebo Jan Antonín Duchoslav. Ostatně dva posledně jmenovaní nejen provázeli večerem, ale i oni přiložili své sklenice šampaňského k dílu a stali se tak kmotry poetického triptychu.
„Předem varuji všechny, kteří by se rozhodli Miloše v Krkonoších navštívit. Pokud jste od něj již obdrželi pozvání, vězte, že cesta k němu je nesnadná, dlouhá a namáhavá. Mohu to z vlastní zkušenosti potvrdit. Nicméně právě odlehlost místa, kde žije mu poskytuje příležitost psát skvělé básně,“ vysvětloval Jan Antonín Duchoslav, který se nesmazatelně vryl do paměti divákům jako Viki Cabadaj z legendárního filmu Sněženky a machři. Ostatně jeho slova potvrdil i další horal tělem i duší Václav Kopta, který ve zmíněném snímku hrál postavu věčně zadumaného Radka Převrátila. „Když jsem si přečetl Milošovy aforismy, získal jsem najednou pocit, že ho velmi dobře znám. Bylo to opravdu neuvěřitelné. Četl jsem jeho básničky a najednou jsem zjistil, že jsem ztracen. Pak jsme se potkali osobně a já si svůj pocit utvrdil. Teď už ho znám doopravdy, ale rozuměl jsem mu už před tím,“ popsal svůj zážitek na křtu Kopta.
Samotný autor se ke křtu choval skromně. „Nepotrpím si na velké oslavy, ale přišlo mi správné uvést knihy ve společnost patřičným způsobem. Mé verše, aforismy a i epigramy jsou dar lidem a chtěl bych především, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů a něco v nich po přečtení zůstalo,“ prohlásil Miloš Mareš s pokorou sobě vlastní.
Foto: www.noxi.cz
