Úspěšná sezóna v legendárním Divadle Na zábradlí, korunovaná Cenou divadelní kritiky 2017 pro inscenaci Macbeth – too much blood, vyvrcholí 8. červnačeskou premiérouhry Dobří chlapci.  Režisérem, autorem textu a scénografie Dobrých chlapcůje stejně jako v případě oceněné Inscenace roku David Jařab, který se vedle Jana Mikuláška stává dalším kmenovým režisérem Divadla Na zábradlí.

Kostýmy navrhla Sylva Zimula Hanáková a hudbu složil Jakub Kudláč. Mafiánské praktiky na jevišti bravurně roztočí Miloslav König (čerstvý držitel titulu Herec roku 2017), Ivan Lupták, Jiří Vyorálek a Jakub Žáček. Ženský element reprezentují Petra Bučková, od příští sezony nová členka souboru, a Johana Matoušková.

Dobří chlapci – anotace:

Doba je zlá, doba je zlá. Že se slušný člověk nemůže projít beze zbraně jen tak po ulici, to jsme si už zvykli. Ale že nesmí už ani do kostela? Že se už ani nebude moci modlit ke svému Bohu, protože mu to jednoduše zakážou? To je apokalypsa. Jediná šance je návrat k úctě a respektu. My všichni jsme přece jedna rodina.

„Čeká vás peklo, pokud budete na této cestě pokračovat. Vaše peníze a moc jsou potřísněné krví. Jste exkomunikováni. Ať už mne slyšíte nebo ne,“ pravil nedávno papež František na adresu zločinců nejen italské mafie. A jak se všichni ti, kteří se s mafií namočili, zachovají? Půjdou cestou zla, nebo dobra? Potřebují naději? Jaká čeká všechny ty mafiány, politiky, zaprodané kněží a podnikatele budoucnost? Obrátí se na pravou víru?

Dvě organizace, dvě tradice, dvě armády a jedna víra. Církev a mafie. Jaký dopad měla nedávná slova papeže Františka o exkomunikaci mafiánů? To uvidíme při jednom setkání na plovárně …

Otázka pro Davida Jařaba: Jaký byl impuls ke vzniku Dobrých chlapců?

„Na počátku byly dva impulzy: scénografie soukromých lázní a celkové úvahy o stavu společnosti v Evropě. Při probírání aktuálních impulzů jsem narazil na prohlášení papeže Františka z roku 2014. Přišlo mi to jako zjevení. Autoritativní organizace s liberálním vůdcem v čele vyobcovává příslušníky organizovaného zločinu, jmenovitě členy své domácí mafie, ze svého lůna. Středověk se střetává se současností na mnoha úrovních a v překvapivých konotacích.

A pak už jsem si začal jen představovat, jak tuto informaci asi mohli zločinci přijmout. Rozhodl jsem se netlačit na žánr a vytvořit mužskou seanci čtyř „exkomunikovaných“, na první pohled vlastně docela milých a obyčejných lidí.

To vše mi pěkně zapadlo do současného boje s mafiánskými praktikami na Slovensku i v Čechách a navíc jsem viděl za tím vším velký potenciál humoru. Na jedné straně vznikla svého druhu hříčka, doufám však, že dostane v kontextu širší rozměr, zapluje do své doby a stane se něčím více než jen vtipem.