Muzeum hlavního města Prahy dokončilo restaurování obrazu diorámatu v Zrcadlovém bludišti na Petříně vedené akademickým malířem a restaurátorem Petrem Kadlecem. Dioráma Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648 vytvořili sourozenci Karel a Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk a Karel Štapfer ku příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Dioráma je velký obraz o ploše 80 m2s plastickým popředím. Obraz je vytvořen na jednom z největších v jednom kuse utkaných pláteno unikátních rozměrech zhruba 1050 cm x 8160 cm. Tím se řadí mezi jeden z největších obrazů v Čechách. Jde o jednoznačně největší plátno v Praze a patří mezi největší světová plátna vůbec.
Původně dioráma neslo název Hájení Karlova mostu před Švédy roku 1648, dnes ho známe jako Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Malbu v roce 1891 v průběhu sedmi týdnů (50 dní) vytvořili Karel a Adolf Liebscherové ve spolupráci s Vojtěchem Bartoňkem. Autorem předpolí diorámatu je Karel Štapfer. Obraz je namalován na celistvě utkaném plátně o unikátních rozměrech zhruba 1050 cm x 8160 cm. Tím se řadí mezi jeden z největších obrazů v Čechách.
Malba zachycuje památnou scénu z roku 1648, kdy se švédská armáda pokoušela přes Karlův most dobýt Staré Město, ale díky statečnému odporu studentů a profesorů z jezuitské koleje bylo město uhájeno. Promyšlená kombinace plastického popředí s plochou malbou navozuje živý dojem. Zároveň jde o zajímavou architektonickou studii, protože objekty jsou namalovány v podobě, kterou měly v době třicetileté války. Obraz byl vystaven v Pavilonu Klubu českých turistů na Jubilejní Zemské výstavě 1891 v Praze. Následně byl celý pavilon přesunut na Petřín a veřejnosti plně zpřístupněn 1. května 1892. Pavilon vznikl jako prozatimní stavba a nyní stojí již 128 let.
Obraz byl v minulosti opakovaně restaurován, o čemž existují doklady z let 1911, 1926, 1934–1935, 1965 a 1971. V roce 1975 provedly Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci celého objektu pavilonu. Další restaurování poté proběhlo kolem roku 1990. Muzeum hl. m. Prahy dostalo objekt do správy v roce 2012.
Restaurování bylo rozděleno na několik etap. První začala 9. 3. 2015 a byla ukončena 30. 4. 2015. V jejím rámci byly konsolidovány a upevněny ohrožené barevné vrstvy ve spodních partiích malby. Druhá etapa, při které došlo k provizornímu zajištění trhliny na horní hraně obrazu, probíhala do 30. 12. 2015. Jelikož byla památka dlouhodobě v narušeném klimatickém režimu, bylo provedeno částečné zastínění horního okna a odkrytí původních větracích otvorů. Následně byla v rámci 3. etapy, která probíhala do 31. 7. 2016, očištěna a ošetřena dřevěná nosná rámová konstrukce obrazu. V současné chvíli byla dokončena IV. a závěrečná etapa restaurování obrazu, která probíhala od 15. 9. 2017 do 31. 7. 2019. Malba byla v celé ploše očištěna a byly sejmuty 4 pozdější přemalby nebe. Trhliny, které byly v minulosti zajišťovány, byly revidovány. Zhruba 35 drobnějších podlepů a záplat bylo ponecháno. Větší zásahy, které byly na konci životnosti nebo byly problematické, byly odstraněny. Řešeny byly závažné a rozsáhlé trhliny, nacházející se na hranách obrazu. Jedna z nich byla ve střední partii obrazu na horní hraně v délce cca 179 cm a druhá na pravé boční hraně v horní části v délce 156 cm. Dále se na obraze nacházelo 96 drobných trhlin a zářezů způsobených zásahem mince. Jedna mince zůstala zachycena mezi originálním plátnem a starším celoplošným podlepem. Jednotlivé defekty byly zatmeleny a retušovány. Na závěr byl nanesen ochranný lak.
Cena restaurování včetně DPH vyšla na 1,851.034,50 Kč. S restaurováním však souvisely i další náklady, které měly za úkol zajistit obrazu vhodnější klimatické podmínky.
Po stávajícím dokončení restaurování obrazu bude Muzeum hl. m. Prahy usilovat o obnovu plastického předpolí obrazu.
Návštěvníci bludiště mohli obraz vidět po celou dobu jeho restaurování, protože probíhalo za provozu. Od 1. 8. 2019 je restaurovaný obraz k vidění bez lešení.