Snímek Operace Eichmann s Oscarem Isaacem a Benem Kingsleym vypráví příběh zajetí nacistického pohlavára Adolfa Eichmanna, a to s velkou přesností.
Filmový příběh až pozoruhodně odpovídá tomu skutečnému. Na pár změn ale došlo, především z dramatických důvodů. Režisér Chris Weitz a scenárista Michael Orton při přípravě filmu čerpali z pamětí izraelského agenta Mosadu Petera Malkina s názvem Eichmann v mých rukou.
Film se odehrává v Argentině roku 1960, rozkrývá příběh Adolfa Eichmanna, architekta židovského holokaustu, který se po válce usídlil v Buenos Aires pod jménem Ricardo Klement a živil se jako vedoucí továrny Mercedes-Benz. Když Eichmannův syn Klaus začne chodit s dívkou jménem Sylvia Hermannová, její otec Lothar začne být vůči Klausovu otci podezřelý. Lothar později identifikuje Klausova otce jako Adolfa Eichmanna a kontaktuje izraelský Mosad, aby se vyhnul nacistickým sympatizantům v argentinské vládě. Izraelci vymyslí plán únosu Eichmanna a jeho vydání zpět do Izraele, kde bude souzen za válečné zločiny. Tým Mosadu pod vedením Rafiho Eitana, jehož členem je i Peter Malkin, který během holokaustu přišel o členy rodiny, dorazí do Argentiny, prozkoumá Eichmannův rutinní život a úspěšně jej zatkne. Válečný zločinec je držen v zajetí na bezpečném místě po dobu jedenácti dnů, ale agentům se od něj nepodařilo získat písemné přiznání. Až když Eichmanna vyslechne Peter Malkin a dostane se mu pod kůži, je schopen přimět nacistického pohlavára k písemnému doznání. Mosadu se podařilo za dramatických okolností muže letecky přemístit do Izraele a film končí přípravou na chystaný soudní proces.
Jedním z největších rozdílů reálného a filmového příběhu je závěrečný únos Eichmanna z Buenos Aires. Eichmannův syn i nacističtí sympatizanti ve skutečnosti Eichmanna opravdu hledali, ale situace nebyla tak dramatická, jak popisuje film, ve kterém agenti Mosadu sotva unikli z bezpečného místa se zdrogovaným Eichmannem, aby pár vteřin poté přišli jeho komplicové. Ve skutečnosti dorazili na místo až o půl hodiny později. Drama se neodehrálo ani na letišti, na rozdíl od filmu. Například letecká stráž si myslela, že Eichmann je jen opilý spící úředník, dokonce se mu tehdy smáli a nechali je bez problémů jít. Agent Rafi Eitan později popsal misi jako jednu z těch jednodušších. Tvůrci si tak napětí do filmu vymysleli.
Tvůrci filmu také změnili pohlaví jednoho ze skutečných agentů Mosadu. Herečka Mélanie Laurentová ztvárnila doktorku Hannu Elianovou, která před cestou na letiště omámí Eichmanna, aby mohli dovršit cíl mise. Skutečným doktorem v týmu byl muž jménem Yonah Elian. Záměrem změny pohlaví bylo rozvinout milostný příběh mezi Peterem Malkinem a doktorkou Elianovou. Malkin ve svých pamětích vzpomíná skutečnou agentku Rosu, která byla manželkou jiného izraelského agenta. Romance s doktorkou Elianovou je však čirou fikcí pro potřeby filmového scénáře. Adolf Eichmann nepopřel fakt, že dohlížel na deportaci milionů židů do vyhlazovacích táborů, ale nikdy nepřiznal vinu a tvrdil, že jednoduše plnil rozkazy. Na konci soudního procesu v prosinci 1961 byl architekt holokaustu odsouzen k trestu smrti za zločiny proti židovskému národu. Adolf Eichmann byl v Izraeli oběšen 31. května 1962. Jak je uvedeno v závěrečných titulcích filmu – Eichmann byl zpopelněn a jeho popel rozptýlen ve Středozemním moři, aby neměl místo posledního odpočinku.
