Tragické příklady z České republiky i ze zahraničí ukazují, že podcenění požární ochrany budov může vést nejen k materiálním škodám, ale také ke ztrátě lidských životů. Aktuálně zveřejněné statistiky HZS ČR za rok 2018 to jen potvrzují, neboť v porovnání s rokem minulým došlo k nárůstu počtu požárů o více než 23 % na celkových téměř 21 tisíc požárů.
Počet usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem stoupl na celkových 63 oproti 57 v roce předchozím. Přesto je pořád požární bezpečnost v očích mnoha vlastníků nebo správců nemovitostí pouze nutným zlem. V každodenní praxi se setkáváme s dlouhodobým podceňováním aspektů požární ochrany. Jaké jsou nejčastější chyby, které dělají firmy v České republice?
Nedostatečná kontrola
Prostá závada na elektroinstalaci, zařízeních spojených s budovou, nebo závady na různých spotřebičích jsou nejčastějšími příčinami požárů. „Aby se těmto závadám předešlo, je třeba nepodceňovat údržbu a kontroly zařízení, případně jejich včasnou obměnu. Naprostou samozřejmostí musí být provádění pravidelných elektro-revizí instalací a zařízení tak, jak předepisují příslušné vyhlášky a normy,“ upozorňuje Stanislav Hladík, specialista požární ochrany SSI Group.
Špatná dostupnost a průchodnost
Správné rozmístění a označení přenosných hasicích přístrojů bývá opět velmi často obětováno ve prospěch architektury a designu interiéru. Velká červená tlaková nádoba ne vždy zapadá do barev a řešení interiéru, proto se před zraky návštěvníků schovává. To by ještě nebyl tak velký problém, pokud by ale stejně nedopadala i předepsaná značka, která má její úschovnu označovat a navádět k ní.
Stává se také, že jsou uzamčeny nouzové východy nebo, že nájemci prostor si sami bez vědomí vlastníka a správce vyměňují klíče a na nemožnost vstupu se přichází až v případě incidentu. To už však může být pozdě.
Skrytá čidla, staré plány
Samostatnou kapitolou jsou požárně bezpečnostní zařízení (PBZ), kterými jsou například vybavována obchodní centra, a to v počtech a typech závislých na jejich velikosti, množství osob a dalších parametrech. Všeobecně je praxe na poli provozování PBZ a jejich provozuschopnosti velmi dobrá, nicméně i zde lze najít výjimky. Mnohdy bývá funkce těchto zařízení omezována v nájemních prostorách ať již nesprávným umístěním, nebo nedotažením rekonstrukčních prací v jednotkách i ve smyslu těchto zařízení. Bohužel poměrně časté pak bývá neaktualizování přehledu o rozmístění jednotlivých čidel tak, aby ostraha mohla rychle a efektivně dohledat čidlo při poplachu.
„Další samostatnou kapitolou je dokumentace požární ochrany, která bývá často neaktuální a nesprávně vyvěšovaná. Například vyvěšený únikový plán, který je z důvodu úspory místa zmenšen a otočen o 90 stupňů, pozbývá svého smyslu. Stejně tak je kontraproduktivní neaktualizovaná dokumentace zdolávání požáru, takzvaná operativní karta, ve které nejsou zohledněny stavební úpravy,“ dodává Stanislav Hladík z SSI Group.
Podceňování evakuací
Další podceňovanou kategorií je nerespektování stanovených pravidel evakuací. Bohužel je dle všeho stále množství společností, které jednou do roka neuvolní zaměstnance na preventivní cvičení. Pokud už nácvik hromadného vyklizení budovy proběhne, nebývá výjimečné, když si někteří pracovníci v jeho průběhu bez informování určených osob odskočí na kávu nebo za nákupy. Málokdo si uvědomuje, že při skutečném požáru by zasahující hasiči riskovali životy, aby je v ohrožené budově našli.
Blýská se na lepší časy?
Ale na druhou stranu se množí počty firem, které řeší požární problematiku komplexně. Standardem by mělo být provedení komplexního požárně bezpečnostního auditu, který odhalí i takové nedostatky, které zůstávají dlouhodobě skryty díky nedostatečné dokumentaci či ne úplně kvalitnímu provádění předepsaných kontrol.
