Společnost Google dnes na své domovské stránce připomíná svátečním Doodlem 111. výročí narození Sira Nicholase Wintona. Ten se proslavil teprve na samém sklonku života tím, že těsně před začátkem druhé světové války zachránil život 669 převážně židovských dětí, kterým umožnil vycestovat z Československa do Anglie. Na přípravě dnešního Doodlu, který se kromě Česka zobrazuje v dalších sedmi zemích, se podílela také Wintonova dcera Barbara.
Společnost Google se dnes v České republice, na Slovensku, ve Velké Británii, Kanadě a dalších čtyřech[1] zemích rozhodla uctít památku Sira Nicholase Wintona, který se narodil přesně před 111 lety. Věnovala mu Doodle, graficky upravené logo na domovské stránce svého vyhledávače, které již tradičně vzniká u příležitosti svátků a připomínek významných událostí. Jeho autorem je americký výtvarník Kevin Laughlin, který při tvorbě spolupracoval také s Barbarou Winton, dcerou bývalého britského makléře a známého hrdiny druhé světové války.
Ta věří, že příběh jejího otce může být inspirací i do budoucna a že nám jeho připomínka pomůže jednat tehdy, když naše pomoc bude potřeba. Třeba právě v době krize, kterou dnes celý svět prochází. „Nicholas věřil, že mluvit o minulosti má smysl pouze tehdy, když to pozitivně ovlivní to, jak se lidé zachovají v současnosti. Proto doufáme, že dnešní vzpomínka lidi inspiruje k tomu, aby se zapojili do pomoci ostatním ve svých komunitách i za hranicemi,“ uvedla za rodinu u příležitosti dnešního výročí Barbara Winton.
Sílu a inspirativnost příběhu Sira Wintona zdůrazňuje i autor Doodlu. „Velice často slýcháme o ‚efektu přihlížejícího‘ nebo zprávy o lidech ignorujících problémy svého okolí. Příběh Sira Wintona mě zaujal právě tím, že představuje přesný opak. Ukazuje někoho, kdo opustil vlastní pohodlí, aby pomohl těm, kteří jeho pomoc potřebují,“ řekl Laughlin. Ten se při práci nechal inspirovat památníky Sira Wintona a jeho dětí, zejména těmi, kde je vyobrazen, jak přenáší dítě a jeho zavazadlo, které vyvolávají silné emoce spojené s představou opuštění milovaných lidí i míst. Kromě nich se ale v Doodlu snažil zachytit také moment příjezdu dětí do Anglie – cizí země, avšak silné a bezpečné náruče.
Sir Nicholas George Winton se narodil 19. května před 111 lety v Anglii do německé židovské rodiny Wertheimových. V roce 1938 byl svým přítelem přizván, aby se zapojil do pomoci, kterou organizoval Britský výbor pro uprchlíky z Československa pro skupiny pronásledované během okupace. Po své návštěvě Prahy se rozhodl pomoci ohroženým, převážně židovským dětem bezpečně vycestovat do Anglie a od britské vlády nakonec získal povolení k převezení československých dětí do bezpečí. Díky jeho aktivitě se během jara a léta 1939 podařilo zachránit 669 dětí a nebýt náhody, svět by se o něm nikdy nemusel dozvědět.
Wintonova akce zůstala utajená po téměř padesát let i před jeho manželkou. Ta až v roce 1988 na půdě jejich domu náhodou objevila dokumenty, které ji odhalily. Na veřejnost se jeho příběh poprvé dostal díky televiznímu programu „That’s life!“, kde se Winton setkal s některými ze zachráněných dětí. Zde se ve svých více než šedesáti letech poprvé dozvěděly, komu vděčí za svůj život.
Hlavní zásluhu na celosvětovém rozšíření povědomí o Wintonových vlacích je však možné připsat slovenskému režisérovi Matějovi Mináčovi. Ten po dalších deseti letech, v roce 1999, připomněl jeho příběh ve filmu Všichni moji blízcí a v následujících letech mu věnoval ještě dva filmy dokumentární – Síla lidskosti, který v roce 2002 získal cenu Emmy, a Nickyho rodina.
„Měl jsem to štěstí, že jsem o Nicholasi Wintonovi mohl natočit tři filmy a stát se jeho blízkým přítelem,“ říká Matěj Mináč. „Žijeme ve velice turbulentní době, kdy lidé hledají nějakou jiskru naděje do budoucnosti, a právě tento příběh záchrany stovek dětí se jí může stát. Ukazuje totiž, že jeden člověk může s pomocí dalších změnit historii, a motivuje lidi, aby pro ostatní dělali něco dobrého jako Sir Winton před osmdesáti lety,“ vysvětluje Mináč, proč činy Sira Wintona promlouvají i k dnešním generacím.