V těhotenství žena přibere kolem 15 kg, samotná děloha „ztěžkne“ více než 15krát, vazy jsou vlivem hormonů volnější a těžiště těla se posouvá vpřed. Požehnaný stav není nemoc, přesto s sebou přináší řadu fyziologických změn, které mohou velmi bolet. Jak si ulevit a připravit tělo na nadcházející porod?

„Typické oblasti bolestí lze určit podle tvaru bříška těhotné ženy a jeho postavení. Ženy s výrazným bříškem směřujícím dopředu mají často bolesti v bederní oblasti páteře. Naopak ženy s bříškem ‚nízko v pánvi‘ si nejčastěji stěžují na bolestivost kyčelních kloubů, podbřišku a křížové části páteře. Dochází zde totiž k tlaku plodu na pánevní dno a na orgány v něm uložené, což může někdy vést až k bolestivosti stydké kosti. Třetím popisovaným typem je ochablé bříško ‚visící‘ dolů, viditelné často u ženy s celkovou svalovou hypotonií. Tento typ bříška má vliv na bolesti v oblasti hrudní a krční páteře,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

S rostoucí dělohou dochází během těhotenství ke změně těžiště těla a to ovlivňuje celkové držení těla i stereotyp chůze. Nárůst břicha a prsou žena kompenzuje prohnutím v bedrech a v křížové oblasti, což vede k nejčastějším bolestem zad v těhotenství. „Ke zmírnění obtíží spojených s přírůstkem hmotnosti a změněným těžištěm je vhodné udržovat co nejoptimálnější držení těla. Správné postury se vzpřímeným držením, neutrálně postavenou pánví a zpevněnými břišními svaly lze dosáhnout cílenými fyzioterapeutickými postupy, například cvičením pozic z Alexandrovy techniky. Proti bolestem pánve a kyčlí je ideální cvičení na velkém gymnastickém míči, kdy podsazování pánve a vysazování boků uvolňuje svaly pánevního dna a křížokyčelního kloubu,“ doporučila Iva Bílková.

Tělo ženy se na porod připravuje celých devět měsíců. Stoupá hladina hormonů, které zvyšují pružnost vaziva, povolují klouby v oblasti pánve a žeber a podporují elasticitu pánevního dna pro snadnější průchod miminka. Stejné hormony však nepůsobí jen v oblasti trupu, pružnost kloubních pouzder podněcují v celém těle rodičky. Jejich vliv se pak negativně promítá do otoků dolních končetin a zborcených plosek chodidel.

„Rostoucí váha, nejen miminka, vytváří velký tlak na drobné klouby nohou, u kterých se uvolňují kloubní pouzdra a vzniká tzv. plochá noha. Zborcení příčné nebo podélné klenby chodidla lze předejít pravidelným ‚posilováním‘ svalů na plosce nohy a svalů v oblasti lýtka a bérce. Každá maminka jistě zná jednoduché propínání špiček – rytmické střídání fajfka-špička, kroužení v kotníku nebo jízdu na kole vleže na zádech. Navíc je vhodné stimulovat chodidlo i kartáčováním, chůzí po oblázcích, čočce, střídáním chladné a teplé vody, chůzí naboso nebo chůzí po různých terénech v interiéru jen v ponožkách – tvrdá dlažba, teplá plovoucí podlaha, měkký koberec. Výbornou prevencí proti vzniku křečových žil je manuální nebo přístrojová lymfodrenáž či reflexní masáž nohou od partnera,“ popsala Iva Bílková.

Přiměřený pohyb v těhotenství je velmi důležitý, ať už svižné procházky, nebo skupinově vedené cvičení. Je však třeba dbát na bezpečnost a nepřekračovat své limity, vždy se cítit příjemně. Posílené tělo se nejenom vyhne bolestem v těhotenství, ale po porodu nebo nejpozději po ukončení kojení se snáze vrátí do stavu jako před miminkem. „Během prvního trimestru může žena cvičit tak, jak byla zvyklá, kromě sportů a aktivit, kde hrozí pády či otřesy. Vhodné je aktivování svalů hlubokého stabilizačního systému, plosky nohy, protahování prsních svalů a zvyšování svalové síly stabilizátorů pánve. Během druhého trimestru by mělo být cvičení zaměřeno na uvolňování kyčelních kloubů. Ve třetím trimestru intenzita cvičení klesá. Mezi doporučené aktivity v daném období patří chůze svižnějšího charakteru,“ vyjmenovala fyzioterapeutka.

Nejčastější bolesti v těhotenství a jejich spouštěče
– bolesti bederní páteře: přetížení zádových a oslabení břišních svalů při rostoucím bříšku, rizikovými faktory jsou vadné držení těla, hypermobilita či předešlé těhotenství

– bolest křížové kosti: prohloubení bederní lordózy (zakřivení páteře dopředu) tělo kompenzuje zvětšenou kyfózou (zakřivení dozadu) v oblasti přechodu krční a hrudní páteře

– bolest hrudní páteře: přetížení hrudní páteře z důvodu zvětšení objemu prsních žláz, zkracování prsního svalstva

– propad klenby chodidel: zvýšená tělesná hmotnost spolu s uvolněnými vazy ovlivňuje