Skupina nezávislých expertů pro projekt Živá půda vyhodnotila, jak se za poslední čtyři roky podařilo vládě splnit její vlastní sliby vycházející z programového prohlášení. Odborníci na zemědělství, životní prostředí a legislativu se zaměřili zejména na aktivity spojené s erozí, suchem, zadržováním vody v krajině a také na podporu biologické rozmanitosti spolu s komplexní politikou ochrany krajiny. Vládě se ani u jedné z oblastí nepodařilo cíl úplně splnit, ve většině pak své sliby nesplnila vůbec.

Zemědělská půda ubývá, i kvůli erozi

Navzdory rychlosti úbytku orné půdy a závažnosti důsledků s tím spojených vláda nedodržela svůj slib “přípravy opatření proti záboru kvalitní zemědělské půdy.” Podle expertů nepodnikla žádné konkrétní kroky, které by zábory zemědělské půdy znesnadnily, jako je například zvýšení poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu. Došlo naopak ke zhoršení situace, protože nový stavební zákon v důsledku principu integrace dotčených orgánů do stavebního úřadu přenáší pravomoc povolit vynětí zemědělské půdy na stavební úřad.

Alespoň dílčí kroky pak vláda realizovala v oblasti “opatření k omezení půdní eroze a její degradace”, která mají potenciál erozi omezit – po letech debat konečně vznikla tzv. protierozní vyhláška a byla omezena plocha monokultur na 30 hektarů. Tato opatření však vzhledem k závažnosti problému eroze nejsou dostatečná.

Pesticidy v povrchových i podzemních vodách a nefunkční zadržování vody v krajině

Jednou z klíčových oblastí je podpora zadržování vody v krajině. U té se vláda zaměřila na řešení důsledků namísto příčin. Ke splnění slibu “zadržení vody v krajině” tak učinila jen dílčí a nedostatečné kroky, jako je přestavba odvodňovacích meliorací systémů. K řešení příčin sucha je ovšem v oblasti zemědělství nutné posílit schopnost půdy zadržet vodu, shodují se experti a dodávají, že místo ekologicky problematických řešení, jako jsou přehradní nádrže či závlahové systémy, by mělo jít hlavně o podporu a vytváření přirozených systémů jako je obnova meandrů, výsadba remízků, mokřady a další krajinné prvky.

Vláda neuspěla ani v “zajištění lepší ochrany podzemních vodních zdrojů a pitné vody”. České vodní toky jsou ohroženy zejména pesticidy, které se nachází v 95 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství. Realizovaná opatření neodpovídají závažnosti problému. Ministerstvo zemědělství mohlo ke zlepšení situace využít například nové zemědělské dotace, avšak výraznější pozitivní změně se brání i přes připomínky Ministerstva životního prostředí.

Mizí ptáci i hmyz, ministerstva odmítají změny

Jako částečně nesplněné hodnotí experti i prohlubování biologické rozmanitosti, a to i přes některé pozitivní kroky vlády. Navíc se nezastavil ani pokles diverzity v zemědělské krajině. Dochází k výraznému úbytku počtu ptáků, zásadnímu úbytku hmyzu. Mezi pozitivní kroky vlády lze jednoznačně zařadit stanovení maximálního limitu pro souvislou plochu polních plodin na 30 ha. Jedná se o důležitý krok, který může být základem pro zavádění krajinných prvků, byť je ve své stávající podobě nedostatečný. Stát by měl současně více motivovat zemědělce k doplňování krajinných prvků do volné krajiny a k většímu využívání opatření zacílených na podporu biodiverzity v rámci Programu rozvoje venkova.

Komplexní politika ochrany krajiny dopadla v očích expertů mnohem hůř. Hlavní zodpovědné resorty (Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí) systémový přístup ke krajině a krajinnému plánování trvale odmítají. Vláda v roce 2020 přijala novelu zákona o Pozemkových úpravách, která by měla zjednodušit tvorbu krajinných prvků v rámci komplexních pozemkových úprav. Novela však komplexnější přístup ke krajině nepřinese a navíc neřeší důležitá opatření, jako jsou například přírodě blízké revitalizace potoků a řek.

Slib “propojení ochrany krajiny s územním plánováním” vláda rovněž nesplnila. Smysluplné propojení politiky ochrany krajiny s územním plánováním by vyžadovalo meziresortní spolupráci včetně například propojení se zemědělskou politikou s cílem omezení negativních dopadů intenzivního zemědělství v krajině. Namísto toho převládá rezortismus, mezirezortní pracovní skupina k Evropské úmluvě o krajině při Ministerstvu životního prostředí je prakticky nečinná.

Jasná doporučení pro další vládu

„Příští vláda by si měla plně uvědomit závažnost problémů, se kterými se česká krajina potýká a přistoupit k její obnově mnohem ambiciózněji. Drobné dílčí kroky nestačí, říká Věnek Bonuš, právník Frank Bold. “Stát musí za plošné dotace na hektar v mnohem větší míře vyžadovat péči o krajinu a šetrné hospodaření, zafinancovat vybudování krajinných prvků jako jsou remízky či stromořadí a důsledně je osvobodit od daně. Ministerstvo zemědělství musí obnovit zrušené oddělení půdy a obecně navýšit kapacity ministerstva pro ochranu krajiny. Stát musí rovněž vybudovat poradenský systém, který zemědělcům pomůže se zaváděním šetrných postupů či budováním krajinných prvků,” dodává Bonuš. Kompletní doporučení pro udržitelné zemědělství a péči o krajinu naleznete na webu Živá půda.

Hodnocení vlády zpracoval tým expertů ve složení Václava Zámečníka (Česká společnost ornitologická), Martina Rexy (Hnutí DUHA), Věnka Bonuše (Frank Bold) a Vojtěcha Koteckého (Nadace Partnerství). Kompletní zprávu včetně metodiky najdete na webu Živá půda. Živá půda je projekt neziskových organizací Nadace Partnerství a Frank Bold realizovaný díky podpoře filantropů Libora Winklera a  Dušana Šenkypla.