Češi patří mezi světové špičky v oborech jako chemie, automobilový průmysl, IT nebo matematika. Co se ale stane, když vědu stát přestane podporovat?

Česká věda za uplynulá desetiletá dosáhla mnoha úspěchů v čele s Ústavem organické chemie a biochemie, který díky práci a patentům profesora Holého získal na svůj provoz již desítky miliard korun. O takových částkách si ostatní vědecká pracoviště mohou nechat jen zdát, přitom některá z nich aktivně pracují na zajímavých projektech, která mají komerční potenciál.

Úspěch z Brna

Například Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně získal v posledních letech 2,3 miliony eur (bezmála 63 milionů korun) z evropských grantů, kdy bylo před dvěma lety zahájeno řešení projektu podpořeného Evropskou výzkumnou radou (European Research Council) na výzkum proteinu metalothioneinu. Získat dotaci od této instituce je navíc velmi prestižní a pro české projekty vzácné. Tento projekt by mohl pomoci při léčbě rakoviny pomocí cytostatik obsahujících kov. Samozřejmě je to ale běh na dlouhou trať.

„Je potřeba si uvědomit, že investice do vědy jsou dlouhodobé investice, které se nutně nemusí projevit v komerčním prodeji výsledku, ale vedou ke vzdělané ekonomice. Díky ní lze tyto inovace ze základního výzkumu přetavit v aplikovanou praxi a vytvořit tak další pracovní místa, která by bez finanční podpory vědy nevznikla,“ vysvětluje Vojtěch Adam, vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně.

Vedle koronaviru je potřeba řešit i další témata – klima, migraci nebo nedostatek vody

Koronavirus nyní výrazně zastínil další důležité problémy, kterými se věda věnuje, jako je klima, migrace, nedostatek vody, potravin, nové zdroje energie nebo genetické modifikace. A to jsou všechno témata, kterými se věda musí věnovat dál, protože jsoudůležitá pro budoucí život na této planetě.

„Ta témata nikam neodešla, a právě věda by mohla být cestou, jak jejich problematiku vyřešit. Nicméně je třeba v této oblasti být realistou a nikoli snílkem, přičemž je nasnadě, že peníze nyní půjdou primárně do zdravotnictví či sociálních služeb, ale na vědu a její podporu bychom také neměli zapomínat,“ myslí si Vojtěch Adam.