Ještě na jaře se psalo o tom, že absolventi budou mít letos těžší pozici a budou se muset na trhu práce prosadit vedle lidí s praxí, kteří přecházejí z utlumených oborů, zejména služeb. Nyní začíná být zřejmé, že situace není tak špatná. Zejména v technických oborech je o absolventy zájem, největší nabídka volných míst je v IT. Situace absolventů na trhu práce bude jedním z klíčových témat největšího veletrhu práce v ČR, jehož již 10. ročník proběhne 6. a 7. října v pražských Letňanech.
Nejvyšší je nezaměstnanost vyučených absolventů
Analýza dat o nezaměstnanosti čerstvých absolventů středních škol ukazuje, že situace se výrazně liší podle typu školy. Ponecháme-li stranou gymnaziální vzdělání, u něhož přichází na trh práce jen nepatrný zlomek absolventů, je zřejmé, že nejmenší problémy s uplatněním mají absolventi středních odborných škol s maturitou a odborným výcvikem, kteří jsou připraveni jako vysoce kvalifikovaní pracovníci pro dělnická povolání a služby. Nejvíce postihuje současná situace absolventy učebních oborů, kde se nárůst počtu nezaměstnaných blíží 50 %. Je zřejmé, že koronavirovou epidemií byla nejvíce zasažena výrobní a obslužná sféra a absolventi zde nacházejí uplatnění velmi obtížně.
Nezaměstnanost absolventů – vysokoškoláků – je u nás velmi nízká, mimo jiné i kvůli tomu, že nyní absolvují početně velmi slabé ročníky. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je kromě absolventů uměleckých oborů, kde je vysoká míra tzv. svobodných povolání, u humanitně zaměřených oborů, v některých krajích hledají hůře zaměstnání zemědělské a přírodovědné obory. Fakultu od fakulty je pak jiná uplatnitelnost absolventů společenskovědních a humanitních oborů.
Podíl nabídek pro absolventy se mírně zvýšil
„Pokud porovnáme počet nabídek vhodných pro absolventy na Profesia.cz za poslední 3 roky, vidíme, že po loňském propadu o 5 % se letos mírně zvýšil, a to o 1 %. Větší nabídka volných míst měla za následek pokles počtu reakcí na ně – zatímco vloni reagovalo na nabídku více než 10 zájemců, letos to bylo jen 7 – podobně, jako v roce 2019,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Nástupní mzdy se nesnižovaly
I když se v prvním čtvrtletí letošního roku v některých oborech dočasně snížila úroveň mezd, k jejich plošnému a trvalému snižování nedošlo. Informace z firem ale naznačují, že se snížily platové nároky nastupujících absolventů, a to na úroveň srovnatelnou s rokem 2018.
V současné době činí průměrná celková mzda nastupujících vysokoškoláků 29 700 Kč, u středoškoláků to je o 16 % méně, tedy 25 700 Kč. Porovnání průměrné mzdy nastupujících absolventů se mzdami nabízenými v inzerátech ukazuje, ve kterých oborech jsou firmy ochotné přidat, aby přilákaly pozornost absolventů.
„Například v IT si nastupující vysokoškolák vydělává v průměru 35 900 Kč, průměr nabídek je 42 800 Kč, v případě středoškoláků je průměr na 28 600 Kč, v inzerátech se nabízí 39 500 Kč. Jiná je situace v bankovnictví, kde má vysokoškolák 30 500 Kč, v inzerátech je průměr nabízených mezd 27 600 Kč, u středoškoláci vydělávají 26 600 Kč, mzdová úroveň nabídek je stejná jako u vysokoškoláků,“ uvádí konkrétní příklady Michal Novák.
Jakou vysokou školu se vyplatí studovat
Nejvíce si hned po nástupu vydělají vysokoškoláci v IT a v bankovnictví, středoškoláci v IT a energetice. Naopak nejnižší nástupní platy mají absolventi vysokoškoláci ve zdravotnictví a sociální péči, středoškoláci pak v gastronomických službách, cestovním ruchu, retailu, dopravě a spedici.
Mzdové nůžky mezi středoškoláky a vysokoškoláky jsou ale v jednotlivých oborech rozevřené různě. „Největší rozdíl evidujeme v retailu, kde vysokoškoláci berou o 27 % více než středoškoláci. Více než pětinový rozdíl v ohodnocení je také ve většině technických oborů – v IT (25 %), strojírenství (22 %), stavebnictví (21 %), výrobních podnicích (21 %) a bezpečnosti a ochraně (20 %),“ konstatuje Michal Novák.
