Korona znatelně rozvinula informační gramotnost na českých školách. Žáky naučila větší samostatnosti a pedagogy přesvědčila, že nových technologií se nemusí bát. Naopak, pro rozvoj dnešních studentů je jejich zařazení do výuky nezbytné.

Na nízkou úroveň užívání technologií na středních školách upozorňovali čeští inspektoři už ve své zprávě na sklonku roku 2019, krátce před vypuknutím korony. Z jejich zjištění vyplynulo, že technologické vybavení na většině škol sice je, ale učitelům slouží převážně k jejich výkladu, méně už k interakci se studenty a rozvoji jejich dovedností. „Nové technologie jsou důležitou součástí moderního vzdělávání, ale nikdy by neměly být hlavním a jediným nástrojem učitelovy výuky. Například digitální prezentace leckdy svádějí pouze k pasivnímu přijímání informací, které žáky nenutí přemýšlet, a ti pak látku hůř absorbují. To byl zpočátku také největší problém distanční výuky. Zároveň ale on-line výuka přiměla učitele hledat nové cesty, jak vykládat látku, udržet pozornost studentů, aktivně je zapojit do výuky a podněcovat konstruktivní nápady k řešení úloh i s pomocí technologií,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

Podle zprávy České školní inspekce ve 40 procentech kontrolovaných hodin děti zaostávaly v samostatné práci s daty. Informace dovedly získat jen na základě přesných pokynů učitele. Ztížené podmínky distanční výuky toto také změnily. „Ačkoli mladí lidé s technologiemi ‚vyrostli‘, většině skýtají jen zábavu. Úroveň práce s textovými či tabulkovými editory, sdílení dokumentů nebo organizace dat je u nich obecně horší. Studenti mají někdy i horší logické myšlení a nejsou zvyklí spoléhat na vlastní úsudek. Díky distanční výuce se ale naučili větší samostatnosti, lépe se soustředit, organizovat si čas a pracovat s informacemi – hledat si a porovnávat zdroje, třídit je, sortovat a vyhodnocovat,“ popsal Martin Vodička.

Aktivní zahrnutí technologií do výuky, nejenom v předmětu informatiky, by mělo podporovat právě tyto schopnosti. Práce se zdroji patří k jedné z hlavních „dovedností budoucnosti“. „V době internetu je kromě vzdělání ceněna především schopnost správnou informaci nalézt, ověřit a zpracovat. A také ji dokázat prezentovat ostatním. Do popředí se dostávají dovednosti, které přístroje nezastoupí, jako je emoční inteligence, kreativita, analytické myšlení, flexibilita a adaptabilita, aktivní učení a naslouchání, komplexní řešení problémů, orientace a využívání moderních technologií,“ potvrdila Lucie Mairychová, realizátorka vzdělávacího programu Samsung Tvoje šance #futureskills.

Ještě před koronou poskytovalo studentům alespoň některé materiály on-line 38 procent středních škol. Jen desetina škol využívala specializovaný software, který integroval výukové materiály, záznamy o hodnocení žáků, rozvrhy hodin, absence a podobně. Výjimkou bývají školy s IT obory, i u nich je však při výběru třeba porovnat kvalitu vybavení a počet výukových hodin, kolik student reálně stráví s technologiemi. „Naši učitelé i žáci mají své vlastní uživatelské účty, vidí v něm potřebné dokumenty a další důležité informace. Na speciálním disku, který je všem zúčastněným přístupný i z domova, se sdílejí digitální studijní materiály či odevzdávají domácí úkoly. Někteří učitelé si vedou osobní webové stránky věnované svému předmětu. Do školní sítě máme připojeno přes 200 moderních počítačů. Individuální konzultace dnes naši učitelé běžně poskytují také v on-line prostředí. To vše jsou ukázky enormního zjednodušení komunikace mezi pedagogem a studentem, potažmo jeho rodiči, a vítaným přispěním moderních technologií ke klasické školní výuce,“ dodal Martin Vodička.